Blog v Anglii

Dostavam postou dopis, pekny a cisty, dokonce i me jmeno je spravne napsano. Uvnitr nachazim pozvanku k mistnimu obvodnimu lekari na registraci a take vstupni preventivni prohlidku. Pismem velikosti 18 je zdurazneno, ze se jedna o sluzbu ZDARMA . A jelikoz to je prvni vec, ktera mi zde zdarma byla nabidnuta (kdyz nepocitam pozvani na kavu rozdavacem deniku Lite) a take me uz nekolik dni trapi jakysi kok v krku, neodolala jsem nabidce a hned druhy den s dopisem v ruce vchazim do ordinace, beru si listecek s cislem 378 a tri hodiny cekam, co se bude dit.
Pote pribiha silne obezni stvoreni patrne lokalniho puvodu a odvadi me kamsi do katakomb pod budovou. Cestou potkavame nekolik osob, ktere drzi v ruce balicek kondomu a maji napjaty vyraz ve tvari.

"Tak jak ti je?", taze se me zenstina presladlym hlasem predstiraneho zajmu pote, co jsme usedly.
"No, nic moc...", tise hlesnu a efekt umocnim zachvatem sucheho kasle.
"Vyborne!", kontruje matrona a cosi skrabe na papir. "A co predkove, nejake vazne nemoce byly?"
"Byly, ale jen ty fatalni", zaskuhram a dalsim kaslanim se snazim upoutat pozornost.
"Skvele! A co zazivaci problemy, nemas?", dodava zachmurene pri pohledu na me neotyle telo.
"To nemam, ale zato me boli v krku...", asertivne se drzim tematu, jak nas to ucil Aladin.
"Kondomy! Chces kondomy?!", znicehoz nic vykrikuje lekarka.
"Davame zdarma!", dodava a nahle se dostava do extatickeho stavu presne tak, jak probirali na kurzu 'Snizovani plodnosti imigrantu z vychodniho bloku'.
"No, ani ne, spis bych rada nejaka antibiotika, treba doma jsem brala...", ale zenstina ma jiz nahozen mod poskrabane gramofonove desky a pokracuje dale..."Mame dokonce i ruzne barvy! Mame modre kondomy, zlute kondomy, cervene kondomy...", coz mi mimovolne asociuje scenu z filmu Od soumraku do usvitu pana Tarantina.
"Taaak... ktery to bude!?", dodava tonem, ktery nesnese odpor.
"Eee, treba jeden zluty", vzdavam se a premitam, kde je nejblizsi lekarna alespon na nejaky paralen.
"A kdyz si vezmes baleni po trech, tak ted mame akci, ze k tomu dostanes ustni vodu! No neni to super? Muzes pouzis bud pred anebo po...", dodava a pokousi se o rozverny smich, pri kterem zaroven otevira a zavira leve oko. Asi tik.
"Ah, haha, tak...to...si..budu..pamatovat....", dlouze a smutne hledim na lekarku, nebot v te chvili se mi nechtene do hlavy vsunula predstava sceny, ve ktere zenstina lezi na zemi zavalena ruznobarevnymi kondomy a klokta si ustni vodou. Pred i po.
"A tlak mi merit nebudete, nebo nejaky ten rozbor krve? Ci alespon do krku se mi podivat?", dodavam skripavym hlasem.
"Jo tak to bych te musela objednat ke specialistovi, to je tak mesic cekaci doba", usmiva se, potvora.
"A kdybych byla hodne nemocna a potrebovala nutne vysetrit?"
"To je na ctrnact dni dopredu!", vitezoslavne oznamuje.
"Tak teda moc dekuju, to priste az si budu planovat onemocnet, tak se objednam predem", vstavam a uz se ani nenamaham s kaslem, stejne by se to minulo ucinkem.
"Ale vubec neni zac", lekarka se teteli radosti nad splnenym ukolem.
Bloudim tedy zpet k vychodu, v ruce drzim kondomy a se zavilym vyrazem ve tvari jdu hledat lekarnu.