Blog v Anglii

"Crr, crr" zvonek se rozlehal po celem byte. "Uz jdu" zavolala jsem. Otevrela dvere a prede mnou stal Dan. V ruce drzel krasnou kytici cervenych ruzi. Nechapave jsem na neho pohledla a povedela "Ale ja nemam ani svatek, ani narozeniny"... Necekala jsem na odpoved a sla do kuchyne. Tim mu naznacila, at jde dal.

Kdyz jsem nesla podnost  s kavou a oplatky na stul do pokoje, stal u okna a zdalo se, ze je zamysleny. Delala jsem, ze si toho nevsimam a prostirala na stul. Kdyz jsem vse udelala, pristoupil ke me a povedel " Neprinesl jsem ruze jen tak, ale citim vice nez pratelstvi. Zamiloval jsem se do Tebe".... Nohy se mi zacali podlamovat, ani nevim, zda to bylo tim, ze mi Dan vyznal lasku a nebo tim, jak mne propaloval svym pohledem...

Poznali jsme se na jedne diskotece, kdy se srazili u toalet. Omluvili se navzajem a kazdy si sel po svych. Kdyz zacali hrat pomale pisnicky, nekdo mi zaklepal na rameno. Otocila jsem se a spatrila kluka od "toalet". Jelikoz se v tom hluku nedalo vubec komunikovat, sli jsme ven. Pri spolecne konverzaci jsme zjistili, ze oba pochazime z Ceske republiky, o to nas rozhovor byl snadnejsi. Po skonceni diskoteky jsme si vymenili cisla a rozloucili se. Od toho dne jsme si volali kazdy den, chodili ven a stale si meli o cem povidat.

A nyni tu stoji prede mnou a vyznava mi lasku. Dvaceti sesti lety blondacek s modryma ocima mne zacina drzet v naruci a polibi. .. Od te doby jsme zacali spolu chodit. Uzivali si jeden druheho, krasnych dni, ktere prinasely vzdy neco noveho.

Ale zivot neni pohadka a jelikoz Dan vlastnil motorku a miloval rychlou jizdu, tak se i nase pohadka skoncila. Po dvou mesicich naseho vztahu, jsem sla Danovi na pohreb...

Jsou to uz tri roky, co odesel do sveta stesti a smichu. Ani jsem se nestacila rozloucit, obejmout ho a rici, jak si ho vazim!

Kdyby jste meli brzy zemrit a mohli si jen jednou jedinkrat zatelefonovat, komu by jste zavolali a co by jste rekli? A na co vlastne cekate ?