Dneska píšu se zpožděním, protože jsem právě strávil plodnou hodinku montáží našeho nového jídelního stolu do kuchyně. Nebylo to nic nezvykle těžkého. Pouze na třech místech byla 50% šance, že udělám chybu a díl přišroubuji špatně. Měl jsem 100% úspěšnost. Na všech třech místech jsem díly přišrouboval špatně. Ale to už jsou radosti spojené s montováním nábytku. Každopádně z obvyklého nedělního rána, které věnuji pravidelnému BonzBlogu, se stalo dnes nedělní odpoledne. Eulálie mi tady voní pod nos česnekovými topinkami, protože dostala zničehonic hlad (a chuť), dodává Eulálie. Samozřejmě se k ní velmi rád připojím.

Máme za sebou velmi příjemný týden. Příjemný byl v tom, že rychle utekl, a také v tom, že Eulálie našla práci. Už zase bude zařezávat v jedné mateřské škole asi deset minut chůze od našeho domečku. Sice zatím ještě nemá dlouhodobý kontrakt, protože její platové požadavky jsou velmi striktní a musí o nich definitivně rozhodnout majitel, který se vrátí příští pátek z dovolené. Každopádně práci má do pátku za peníze, o které si řekla a jestli bude mít tuto práci, a stejné peníze, i po našem návratu z dovolené, to se dozví v pátek těsně před odletem. Držím jí palce a pevně věřím, že to dopadne dobře. Zajímavé je to, že Amina, naše landlady, se postarala o Euláliinu slávu ve věci její schopnosti uklidit totálně rozbordelenou domácnost. Tato lokální sláva vyústila v celkem solidní množství nabídek na úklid pákistánských domácností v blízkém okolí. Je jich dost na to, abychom si pomalu mohli založit úklidovou firmu. Blbé je to, že jaksi všichni zájemci zapomínají na to, že 5 liber na hodinu za poctivý úklid je nabídka více než směšná a povede jenom k tomu, že Eulálie je s úsměvem odmítne. Jsem zvědavý, jestli někdo přijde k rozumu a uvědomí si, že za kvalitu se musí zaplatit. V případě německých luxusních aut jim zbytečně vysoké ceny nevadí, tu zaplatí rádi, ale dát hospodyni o libru a půl na hodinu víc, to by si radši nechali polít zadek horkým voskem. Vtipné je na tom to, že Eulálie jim v podobném duchu odpovídá, což vede k tomu, že náš domeček ve Wembley opouští tyto dámy s velmi protaženými obličeji. Možná by si Eulálie místo uklízení mohla otevřít kosmetickou kliniku: „Za rozumný peníz vyhladíme vaše vrásky, tím, že vám pěkně od plic povíme svůj názor.“ No, řekněte, že to není bezva nápad.

Příjemný týden byl zakončen příjemným víkendem. V sobotu jsme kromě tradičního nákupu v Tescu, také pokřtili luxusní zděný gril, který máme na zahradě. Koupili jsme v B&Q dřevěné uhlí a gelový podpalovač, Eulálie uhňácala z mletého hovězího rozkošné a šťavnaté hamburgery a dali jsme se do grilování. Měli jsme příjemnou společnost. Přijela Libča s Přemyslem, a tak se pilo, jedlo a vykládalo. Odcházeli večer v devět, takže se jim u nás asi líbilo, jinak by tady nestrávili celý den. Pochvalovali si báječný klid a soukromí, které tady máme. „Jako by to ani nebylo v Londýně.“ Svatá pravda, svatá pravda. Perličkou bylo, když mě hodinu před plánovaným příjezdem Libči a Přemysla Eulálie poslala rozdělat oheň, aby byly uhlíky žhavé, až přijdou děcka, abychom mohli hned začít grilovat. Hodinovou rezervu dala na základě zkušenosti, že na chalupě mi vždycky trvalo rozdělat gril někdy i hodinu. Protože odmlouvat Eulálii znamená pouze plýtvat dechem, šel jsem rozdělat oheň. Uhlí z B&Q bylo úhledně zabalené v papírovém pytli. Když jsem ho otevřel, zjistil jsem, že v tom pytli jsou další, menší pytlíky a uhlí je vlastně naporcováno. Hmmm, porcované uhlí, to se hned tak nevidí. Příjemné, ale trochu moc odpadu nemyslíte. Vzal jsem tedy jeden z těch menších pytlíků, roztrhl a uhlí vysypal na rošt. Pomocí gelového podpalovače jsem milé uhlí krásně podpálil a to chytlo během několika vteřin. Zhruba za čtvrt hodiny, byly podmínky na grilování úplně báječné. Libča s Přemyslem dorazili v době, kdy gril už pomalu začínal dohasínat. Žádný problém, vzal jsem další pytlík, a když jsem ho chtěl znovu roztrhnout, Přemysl mi vysvětlit, že mám ten pytlík tak, jak je, položit na rošt a zapálit. Od hořícího papíru chytne uhlí a pak se to krásně celé rozsype po celém roštu. Aha. Nikdo není dokonalý. Ale tak nějak si říkám, jestli to potom neztrácí tu správnou romantiku. Bez štípání třísek, rozfoukávání plamínku nebo občasným použitím přenosného kompresoru z auta, vysavače a podobně.

Příští týden si to z New Mills přihasí na návštěvu Euláliin bratr Horymír se svým kamarádem a stráví u nás dvě noci. Ve čtvrtek odjedou a v sobotu letíme do Prahy na dva týdny dlouho očekávané dovolené. Ale taky bychom to nebyli my dva, abychom to neměli komplikované. Když jsem totiž rezervoval letenky, ještě jsme bydleli na Severu, takže jsem rezervoval let z Manchesteru. Kdo mohl tušit, že se v létě přestěhujeme? Takže v sobotu ráno hupneme do Matízka, odfrčíme 200 mil do Newtownu, zaparkujeme před naším bývalým domem a pomažeme na letiště do Manchesteru. No a nazpátek to samé. Za chvilku už budu znát M1 nazpaměť.

Zrovna jsem vám chtěl doporučit jednu kulturní záležitost tady v Londýně, když jsem na Internetu zjistil, že dneska končí. Výstava nazvaná Sacred v Britské knihovně na King´s Cross. Byli jsme tam s Eulálií minulý víkend a bylo to bezva. Jednalo se o výstavu náboženských textů. K vidění byly Bible, Talmud, Korán, svitky od Mrtvého moře, nejstarší dochovaný datovaný Korán, nebo Bible a spousta a spousta dalších zajímavostí. Třeba takový středověký fax nebo spíš řetězový dopis. To totiž zemřela jedna jeptiška a její klášter poslal po Anglii svitek s jejím životopisem a modlitbami za její duši. Každý klášter ke svitku doplnil modlitby za své zesnulé, a tak se nakonec stalo, že svitek má úctyhodných 6 metrů. Pokud vás písmo, knihy a historie fascinují stejně jako mě, tak byste si to rozhodně užili. Vidět na vlastní oči knihu, která je stará 1600 (!) let, to se mnou docela zacloumalo. Pokud jste Sacred prošvihli, škoda, měl jsem vám o ní říct dřív. Ale zase na druhou stranu měli tak masivní reklamní kampaň, že jste o ní určitě někde v Londýně zavadili.
Takže, moji milí, příští týden se neuvidíme, protože asi nebudu mít na psaní na dovolené čas, další BonzBlog budu psát až 14. října. Jestli se s Eulálií rozhoupeme k nějaké reportáži z dovolené, to se ještě uvidí. Každopádně se mějte hezky, a kdyby vás to zajímalo, tenhle týden začal podzim.

Horymírův trapný vtip týdne

Víte, co udělá blondýnka, když zjistí, že je těhotná?
Začne držet dietu.