|
VIVA (znuti z domu hruzy v) ENGLAND - part 3rd |
|
|
|
Wednesday, 03 October 2007 |
 Po dlouhe odmlce jsem opet tady. Jiste mate vsichni radost :-) Vzhledem k nekolika navstevam, ktere jsme privitali, a take nasi dovolene, jenz nasledovala, jsem ponekud nenapasal ani pismeno …. ehmmmm ... dlouho. Doufam, ze i mnoho z vas melo krasnou dovolenou a stejne jako ja jste zavitali do jine zeme nez jen ceske.
Popravde nevim, kde presne navazat… Dozvedeli jste se neco malo o kazdem, kdo pro nas v tech nekolika mesicich byl dulezity a take bylo odkryto nejdulezitejsi tajemstvi nasi sefove – alkoholismus.
Zjistovat postupne tento maly alkoholicky problem nasi Susan byla tvrda rana, jenz jsem necekal, a vzhledem k tomu, ze clen me rodiny byl take postizen timto demonem, nedokazal jsem k teto osobe najit zadnou cesticku anebo sebemensi pochopeni, sympatii a ani jsem se o to popravde moc nepokousel. Pouze jsem ji respektoval z hlediska podrizeneho, a to bylo asi vse. Jeji alkoholicke vypady prichazely zpravidla po poledni smene (kolikrat jsme ji videli jiz pred zacatkem smeny popijet), kdy si dala velkou sklenici vina a nezustalo u jedne. Obvyklym faktem se pro nas stalo, ze jsme ji pri zacatku vecerni smeny vidavali ve slusne nalade anebo primo v takovem stavu, ze jsme jen cekali, kdy spadne na horaky sporaku nebo si ureze ruku nejakym nemalo ostrym nozem. K nasi smule k tomu bohuzel nikdy nedoslo :-D
Nejednou se stalo, ze byla naprosto nepouzitelna a neschopna pracovat, takze se jednou vubec nevarilo (to hlavne potesilo zakazniky, kteri si zabookovali stul na ten vecer) anebo musela celou smenu oddrit jenom jedna kucharka. V obou pripadech shledavam jeji chovani jako nadmirnu neprofesionalni a nekolegialni. Hreje se ve mne myslenka, ze na ni ceka v pekle nejakej peknej hlubokej spinavej kotlik s rychlou obsluhou v podobe osklivyho certa. :-D
Ted mne napada jedno odpoledne, kdy jsme ji pozadali, zdali by nam mohla zaridit internet pres jeji telefonickou linku a stalo nas to asi 2 hodiny casu, ve kterem se ona stacila opit, protoze to je prece hrozne velkej problem zavolat na BT a pozadat o to. Neustale to argumentovala tim, ze umi jen varit a temto vecem moc nerozumi. Tohle nema komentar. Chapu, ze lide maji ruzne nadani, schopnosti a ruzne IQ, ale copak je problem zavolat a rict operatorovi na druhe strane, ze chci internet a jake jsou podminky, aby jej mohli zapojit?! Pro ni byl. A velky! V konecnem dusledku volala asi 4x, a to se musela hodne premahat a artikulovat, aby ji bylo na druhe strane rozumet, ale podarilo se a za par tydnu jsme se pripojili ke svetu.
Dale dochazelo k dalsim usmevnym situacim, kdy stekala na zakazniky, kteri si privedli psa. Ted mi prijde divny, ze ji nepokousal?! Asi byl moc hodnej :-D Spala na lavici u baru pres noc atd.
Ani si nedokazete predstavit jak to bylo tezky vyjit s takovymi lidmi. Jeden vecer, kdy na me zacala vriskat jsem k ni prisel a rekl jsem ji, ze klidne odejdeme, jestli v tom bude pokracovat, ale to bylo az po par mesicich. Trochu ji to zaskocilo a byl na par dni klid. Pote se samozrejme hned vse vratilo do starych koleji.
Po tech par mesicich uz jsme oba vedeli, ze to takhle dal nejde a v takovych podminkach nemuzeme fungovat dal, aniz by nedoslo k nejake vrazde a nebo ujme na zdravi. Asi si ted myslite, ze jsem krutej, ale jen se Vam snazim vylicit nase pocity a city, ktere byly podupavany, zadupavany, protoze s nami bylo zachazeno nelidsky a z toho jedine muze vyustit nenavist. Ja, ani moje Radu, nejsme konfliktni typy, ba naopak jsme pratelsti, mili, dobre vychovani lide, za coz oba vdecime svym rodicum, ktere respektujeme a vazime si jich, ale to co s nami udelalo tech par mesicu, v tom dome hruzy, je nepopsatelne a ja bych Vam jen rad priblizil nasi situaci, ve ktere jsme se nachazeli. Tedy, skoro kazdy den byl pouhej krucek k baleni kufru, odejiti a spaleni mostu za nami (v tomto nasem pripade domu). Tuto citlivou rovnovahu neustale vyvazovala Radu, ktera byla pro mne v tech casech vsim a z naseho vztahu se stalo neco vic dulezitejsiho a vaznejsiho, nez bylo a myslim, ze nas to sepjalo na
dosmrti k sobe.
Ted mi to vsechno prijde jako nejaka davna prihoda z me minulosti a nebo jako pribeh nekoho jineho.Bohuzel to byla pravda.
Nastaval cas prichodu babiho leta a v nas uz se vse zacalo bourit. Jednoho dne jsme se rozhodli, ze si stanovime 2 mesice…. 2 mesice na najiti si nove rodiny, kde bychom mohli pobyvat jako au-pair a mohli bychom odejit ze soucasneho pracoviste, protoze jsme chteli zustat v Anglii a naucit se anglicke reci. Rekli jsme si, ze nam snad pomuze agentura, pres kterou jsme se vydali do Anglie a bude vse v poradku. Take nas napadlo, ze bychom se mohli pokusit najit si normalni praci, ale to bylo velke riziko, protoze jsme nemeli NIN a take zadne doporuceni. Neustalou brzdou pro nas byla v prvnich mesicich predevsim nedostatecna znalost anglicitiny, ale po par mesicich stravenych v onom restaurantu byla nase anglicitna dostatecna pro beznou domluvu.
4. zari 2006 (pondeli) jsme oznamili nasi milovane ozrale Susan, ze presne za 2 mesice odejdeme. Oznamili jsme ji, ze nam rodina chybi a chceme se vratit domu. Nemate ani predstavu jakou melo tohle vsechno pro nas ocistnou reakci a take silu. Vedeli jsme, ze tam budeme uz jen chvili. Nevedeli jsme presne kam odejdeme, zdali zustaneme v Anglii, nebo se vratime do CR, ale to nebylo rozhodujici…. hlavni bylo odejit.
Druhy den jsem zavolal na agenturu a do nasi krasne vysnene budoucnosti se zacaly stavet prekazky.
Tento článek je v sekci: Články - Seriály a
kategorii: Vaše příběhy z Anglie
Related Items:
|
|
Články - Seriály 
Subscribe to this comment's feed
Prijeli jsme jako au-pair couple a NIN nam nebyl vyrizen. Nicmene jsme potrebovali urcitou casovou rezervu pro hledani nove "prace". A ver, ze za tech par mesicu jsme vedeli, ze nas nevyrazi. Byli jsme, nechci, aby to znelo namyslene, ale je to pravdou, az moc dobri, pracoviti a hlavne levni. Ji to navic take poskytlo cas, aby jeji domovska anglicka au-pair agentura nasla nove "otroky z Vychodu", coz... Nemuzu Ti zbytek napsat a doctes se to v pristim clanku 