|
BonzBlog - 2.12.2007 |
|
|
|
Napísal Jaroslav Uher
|
|
Sunday, 02 December 2007 |
A máme tady prosinec. Začal advent. Eulálie právě vyrábí adventní věnec a příští týden začne péct vánoční cukroví. Opět musíme vymýšlet, co komu koupíme k Vánocům. Jak trefně konstatovala nedávno Eulálie, díky tomu, jak se pořád stěhujeme, mění se i složení osob, kterým dárky kupujeme. Felix a Aurélie se definitivně naštvali na svůj house share a našli si svůj byt. Odmítli naši nabídku na pomoc se stěhováním, a to i přesto, že autem se věci stěhují pohodlněji než autobusem. Eulálie Aurélii vnutila základní sady nádobí po dvou, ale byli jsme požádáni, abychom je dopravili příští týden, až budou mít vnoučata vše podle svých představ. Jejich byt je vyšel na walthamstowsko-leytonské poměry poměrně lacino, ale prý tomu zase odpovídá jeho stav. Čeká je tedy mnoho práce, a proto Aurélie zcela pochopitelně chce, abychom jejich nové hnízdečko viděli, až budou mít vše na svém místě a jak si představují. Felix mezitím zápasí s přihlášením se ke všem službám, jako jsou voda, plyn a elektřina. Pamatuji se, jak jsem v tom plaval já, když jsme se kdysi dávno s Eulálií nastěhovali na Forest Road. Takže mu s chutí poradím, protože se tak může vyvarovat chyb, které jsem udělal já. Každopádně Eulálie, září nadšením, protože je to známka toho, že se děckám daří a že to prostě zvládli. Pořád si je pamatujeme, jak v dubnu vylezli na Gatwicku z letadla. Sice jsme je ještě před tím, než vtrhli do víru velkoměsta, odvláčeli na tři dny do jižní Francie, ale potom s vervou začali tady v Anglii. Ani se tomu nechce věřit, že to za chvilku bude rok, co jsou Ti Dva tady.
A co je jinak nového? Celkem nic. Chcípnul nám kotel, takže jsme od úterka bez teplé vody a topení. Naštěstí to není taková tragédie, protože si topíme přímotopem, takže v domečku je teplo. Sprchu máme na elektřinu, takže ani mytí není eskymácká záležitost. Pouze mytí nádobí je pro Eulálii trochu méně pohodlné, ale není to nic, s čím si tato praktická žena nedokázala poradit. Amina, naše landlady, k problému mrtvého kotle přistoupila po svém. I přesto, že o jeho smrti byla informována už ve středu, teprve v sobotu se na něj přišel podívat opravář. Chvilku se v něm vrtal a prohlásil, že to asi bude ovládací panel, že to musí konzultovat s výrobcem a že možná v pondělí se tady zastaví, aby to dal definitivně do pořádku. Možná by se člověku chtělo ječet a nadávat, ale na druhou stranu, teplo máme a osprchovat se taky můžem, tak co. Maňana nebo spíše: Inša´alláh.
Zima a období adventu s sebou přináší i mnohé kratochvíle. Jednou velmi příjemnou tradicí vánočního Londýna je bruslení pod širým nebem. I letos máte několik možností, kam si jít v Londýně zabruslit. Kromě jiných je to například umělé kluziště u Toweru. Bruslí se od rána až do noci, doporučuje se rezervace dopředu a lístky jsou od 10 do 12 liber na hodinu. Mimo bruslení si můžete dát svařené víno nebo horkou čokoládu atakdále, atakdále. Kromě Toweru se v centru Londýna bruslí také u Somerset House ve Westminsteru. No a samozřejmě nesmíme zapomenout na tradiční kluziště v Kew Gardens. Byl jsem tam minulý pátek, když bylo ještě zavřené (otvírali v sobotu a vypadá moc pěkně). Pokud chcete vědět víc, tady jsou odkazy na jednotlivé weby: Tower, Somerset House a Kew Gardens. No, a když půjdete do Kew Gardens a něco si tam na ledě, chraňbůh, uděláte, nechte se na místě ošetřit a vzpomeňte si na mě, protože ty obvazy a dezinfekci a kdovíco ještě, jsem tam vlastnoručně odvláčel já. A ještě jednu věc si v Kew nenechte ujít. Výstavu soch pod širým nebem známého sochaře Henryho Moorea. Stojí to za to.
V novinách jsem se dočetl, že od května 2004 do současnosti se počet obyvatel Velké Británie zvedl o jeden milión. Je to prý největší přírůstek v dějinách a je pochopitelně způsoben přílivem východoevropských imigrantů. To asi není třeba rozebírat. Co mě zaujalo, bylo sdělení, že v anglických školách je zapsáno 12.900 dětí z České republiky a 28.700 dětí ze Slovenska. To je, přátelé, docela síla. V případě polských dětí číslo vyskočí na 170.000. Celkový počet imigrantů se pouze odhaduje. Ale odvažuji se tipnout, že počet Čechů a Slováků ve Velké Británii se určitě velmi přiblížil hranici 100.000. Tyhle lidi musí tam doma docela citelně chybět. Nemám pravdu? Tato čísla vyvolávají pochopitelnou diskusi na téma regulace imigrace a někteří lidé tady v Anglii se velmi oprávněně začínají bát, případné ztráty zaměstnání nebo vyhoštění. Můžu vás uklidnit, k ničemu takovému nedojde. Pokud pro nás vláda připraví sebedrastičtější limity na imigraci, budou se týkat nově příchozích nikoli osob, které už jsou tady pevně usazeny. A nejenom to, jakékoli limity nebo omezení by odporovaly evropským úmluvám a jakákoli vláda, ať už levá nebo pravá, bude o imigraci hodně nahlas křičet, ale ve skutečnosti nebude schopná s tím cokoli udělat. Pouze se modlit, aby to nějak dobře dopadlo. No, a až za pár let padnou současná omezení pro Rumuny a Bulhary… To teprve bude mazec. Ceny soukromého bydlení hlavně v chudších a tedy levnějších oblastech poletí strmě vzhůru a i ty poslední platy, které se ještě držely na rozumné výši, spadnou na úroveň minimální mzdy. Rada, jak se tomu bránit? Zapracovat na svojí kvalifikaci a získat pokud možno nějakou, která je stále ještě ceněná nebo se na trhu těžko hledá, intenzivně zapracovat na své angličtině, abyste proti nově příchozím měli alespoň nějakou výhodu nebo si najít práci ve firmě se silnými odbory, kde jsou platy stanovovány kolektivní smlouvou. Ekonomiku, a to nejenom britskou čeká v příštím roce podle všech analýz mírné až střední ochlazení, takže se může stát, že o některé pracovní pozice bude docela nouze. Nemusíte panikařit, ale na rovinu vám říkám, že boom skončil. Mimochodem všimli jste si, jak padá libra vůči koruně? Samozřejmě jedna část tohoto pádu je čistě sezónní záležitost, protože na podzim vždycky dochází k nárůstu dovozu spotřebního zboží na Vánoce, které s sebou jako vedlejší efekt přináší pokles hodnoty měny, ale i tak je to docela síla.
A jedna perlička na závěr. V novinách jsem se dočetl srdceryvný článek o jedné mladé anglické slečně, která dělala závěrečné zkoušky v autoškole. Když měla předvést, jak se umí rozjíždět do kopce na ruční brzdu, zjistila, že ruční brzda nefunguje. Examinátor, který s ní byl jako jediný v autě, se rozhodl ji zbaběle opustit, a celých dvacet sedm minut, které trvalo, než si chudinka mobilem přivolala pomoc, křečovitě stála na brzdě, aby se jí auto nerozjelo. Prý jí ta noha zdřevěněla a byla to nejhorší půlhodina jejího života. Já tedy nevím, co se tady v Anglii učí v autoškole, ale mě během prvních lekcí vysvětlili, že když vypnu motor a zařadím rychlost, auto stojí a to i v docela prudkém kopci. Od té doby to dělám celkem běžně i s plně naloženou dodávkou a ruční brzdu jsem musel použít jen velmi zřídka v opravdu prudkých kopcích. Jenže holt já jsem jenom obyčejný imigrant z východní Evropy, že?
Horymírův trapný vtip týdne
Jde blondýnka se psem po ulici, zastaví jí policista a povídá: "Slečno jak to, že váš pes nemá košík?"
Blondýnka odpoví:
"Ale my nejdeme nakupovat."
"Aha to já nevěděl…“, odpoví zamyšleně policista
 Tento článek je v sekci: Články - Seriály a
kategorii: Horymírův BonzBlog
Related Items:
|
|