Halo vsichni!

Dneska mi to opravdu neda a musim se s vami podelit o sve zazitky z meho prvniho tydne v Anglii.

Ac jsem dama stredniho veku (43let), duchem mlada a dostatecne prastena na to, abych se nekdy v breznu ci dubnu rozhodla, ze pojedu do Anglie zdokonalit svoji anglictinu. Ono to nebylo jen tak, napad zral delsi dobu, az uzral i diky okolnostem, ktere nastaly.

Jeste doma jsem na internetu procitala ruzna fora, chvilemi ztracela, po prectenych zkusenostech nekterych  Cechu tady v UK, nadeji, ze se vubec odhodlam a vyrazim. Ale musim rict, ze jsem vytrvala, hledala na NETu ubytko i praci, oboji se mi podarilo(celkem jednoduse a rychle) a splnilo to, co mi bylo nabizeno. Bydlim ted v Bournemouth na jihu Anglie v share housu s dalsimi ctyrmi mladymi lidmi, takze si tu pripadam jak matka pluku,ale myslim si, ze vychazime dobre. Vidame se vlastne jen u vecere a TV.I kdyz tyden je kratka doba, leccos se muze jeste prihodit.Pan domaci vypada solidne, smlouvu mi dal ihned po prijezdu v nedeli, potvrzeni na kauci take.

V pondeli jsem hned po ranu vyrazila dle mapy hledat sve budouci zamestnani.Vzhledem k me urovni AJ jsem si netroufala na nic jineho nez  housekeeper v carehousu. Je to soukrome zarizeni, po tom, co jsem videla v Cechach dva domovy duchodcu, si pripadam jak na jine planete.Krasny dum, mile a trpelive pecovatelky, prijemni majitele,pro rezidenty veskery komfort a pece. Jedine,co mi trosku vadi, ze je vsechno "Great" ,hlavne kdyz me Lily (majitelka) vidi myt zachody a vykrikuje mi to za zadkem.

Co se me anglictiny tyce, v praci si ji zrejme moc nezdokonalim neb ze 14 obyvatel, mluvi souvisle pouze jedna pani, ostatni jsou skutecne hodne stari nebo postizeni Dawnovym syndromem ci jinak.Lily nemluvi, ta po mne strili slova, vlastne ona tak nejak zpiva. Pripadam si jako hluchonema, nerozumim ji temer ani slovo, ale nastesti nam obema jde nonverbalni komunikace a ona i ja rychle chapeme. Lepsi je to s ostatnim personalem, jsme takova mezinarodni company, ja z Cech, nekolik Filipinek, devcata cerna jak noc, to jsem jeste nikdy takhle zblizka nevidela, ze Zimbabve, k