Halo vsichni!

Dneska mi to opravdu neda a musim se s vami podelit o sve zazitky z meho prvniho tydne v Anglii.

Ac jsem dama stredniho veku (43let), duchem mlada a dostatecne prastena na to, abych se nekdy v breznu ci dubnu rozhodla, ze pojedu do Anglie zdokonalit svoji anglictinu. Ono to nebylo jen tak, napad zral delsi dobu, az uzral i diky okolnostem, ktere nastaly.

Jeste doma jsem na internetu procitala ruzna fora, chvilemi ztracela, po prectenych zkusenostech nekterych  Cechu tady v UK, nadeji, ze se vubec odhodlam a vyrazim. Ale musim rict, ze jsem vytrvala, hledala na NETu ubytko i praci, oboji se mi podarilo(celkem jednoduse a rychle) a splnilo to, co mi bylo nabizeno. Bydlim ted v Bournemouth na jihu Anglie v share housu s dalsimi ctyrmi mladymi lidmi, takze si tu pripadam jak matka pluku,ale myslim si, ze vychazime dobre. Vidame se vlastne jen u vecere a TV.I kdyz tyden je kratka doba, leccos se muze jeste prihodit.Pan domaci vypada solidne, smlouvu mi dal ihned po prijezdu v nedeli, potvrzeni na kauci take.

V pondeli jsem hned po ranu vyrazila dle mapy hledat sve budouci zamestnani.Vzhledem k me urovni AJ jsem si netroufala na nic jineho nez  housekeeper v carehousu. Je to soukrome zarizeni, po tom, co jsem videla v Cechach dva domovy duchodcu, si pripadam jak na jine planete.Krasny dum, mile a trpelive pecovatelky, prijemni majitele,pro rezidenty veskery komfort a pece. Jedine,co mi trosku vadi, ze je vsechno "Great" ,hlavne kdyz me Lily (majitelka) vidi myt zachody a vykrikuje mi to za zadkem.

Co se me anglictiny tyce, v praci si ji zrejme moc nezdokonalim neb ze 14 obyvatel, mluvi souvisle pouze jedna pani, ostatni jsou skutecne hodne stari nebo postizeni Dawnovym syndromem ci jinak.Lily nemluvi, ta po mne strili slova, vlastne ona tak nejak zpiva. Pripadam si jako hluchonema, nerozumim ji temer ani slovo, ale nastesti nam obema jde nonverbalni komunikace a ona i ja rychle chapeme. Lepsi je to s ostatnim personalem, jsme takova mezinarodni company, ja z Cech, nekolik Filipinek, devcata cerna jak noc, to jsem jeste nikdy takhle zblizka nevidela, ze Zimbabve, kuchař Cinan(ale vari z polotovaru)a snacha majitelu Marie, coz je Slovenka. Tam uz to jde, chapu smysl sdeleni, jednotliva slovicka nestiham. Pak tam jeste pobiha skvela Stela, coz je retvivri osmimesicni fenka, cesky asi neumi, ale rozumi vsemu. Muze do domu, do pokoju, do jidelny,proste vsude a nikomu, ani rezidentum to nevadi, naopak.Uz vidim, jak by neco takoveho proslo u nas v Cechach. Skoda.

A dnesni den, to byla takova tresinak na dortu. Kazdy vi, ze tady v UK potrebujete bank accoutn aby vam mely kam chodit vydelane libry. Tohohle kroku jsem se bala ze vseho nejvic, odkladala ho ze dne na den protoze jsem nevedela, co budu delat, kdyz me odmitnou. Vcera se mi to i stalo, zasla jsem do HSBC,doufam, ze  to pisu spravne,a chtela si otevrit passport account.Byli mili, vstricni, ale pracovni smlouva, smlouva o ubytovani a pas jim nestacil.Chteli ucty od elektriny nebo plynu, nic nepomohlo vysvetlovani, ze bydlim v share housu a vsechny ucty jsou v cene. Proste nic. Vecer jsem sedla k PC a hledala dalsi variantu, tu predeslou jsem mela pripravenou uz z Cech. Nakonec jsem vybrala LLoyds bank a Barclays Bank. U obou jsou ucty, ktere maji vedeni zdrama, nic moc uroceni, ale to mi nevadi. A protoze Barclays byla po ceste domu prvni, vesla jsem dovnitr.Maji otevreno do 4.30, ja vplula ve 4.15. Po slusnem sdeleni, ze mluvim spatne anglicky,ale ucet potrebuji, me devce za prepazkou odvetilo, abych prisla jindy, ze na zalozeni uctu potrebuji pul hodina.Ja na to, ze to jinak nestiham,pracuju every day do 4.Zavolala tedy kolegyni, ta se me ujala, vzala si vse, co jsem ji dala,pas, obcanku, contract na ubytko i pracovni smlouvu.Jeste mela par dotazu, jestli jsem vdana, jak dlouho bydlim na dane adrese v Cechach a najednou byla smlouva hotova a pripravena k podpisu. Nevim, jestli to bylo tim patkem ci necim jinym,ale slo to jak po dratku. Jen mi bestie jedna, vyhotovila smlouvu na ucet Premier life, kde se plati dle bro