Termin pohovoru k ziskani NIN byl za 5dni od objednani. Karl (boss- ac obut) sdelil, ze neni mozno, nebot to musi vedet dva tydny predem. Co delat do preobjednani se mi chtelo asi jako Klausovy ke Greenpeace, vsak nebylo zbyti (radeji Karlovo zbiti). Tentokrat jsem mel u telefonu vyrazne mene trpelivivou urednici nez minule, takze mi po peti minutach nabydla tlumocnicka, ktereho jsem rad prijal (proc mi jeste nikdo nerekl, ze to jde?). Novy termin pohovoru byl za 13 (slovi trinact) dni. Karl na to OK. Priblizil se den pohovoru- pondeli a ja v patek pripomel Karlovy tuto skutecnost. Odpovedel :“ It’s not possible“. Prislo me dalsi poprve, tentokrat ale ne ocekavane a prijemne. Poprve jsem se pohadal v anglictine. Dodnes nevim jak jsem to se svou slovni zasobou, o malo vetsi nez ma Tom s Jerym dohromady, dokazal. Karl mi ukazal kalendar, ze jsem mu to nerekl dva tydny predem, ale jen 13 (slovy trinact) dni. Takovou presnost jsem uz nikdy v UK nezazil. Behem vykendu jsme si s Karlem psali casteji, nez ja s manzelkou (nastesti na nej nezarlila). Obsah SMS se da shrnout do;“prijdes v pondeli do prace?“, „neprijdu“, „vyhodim te“, „stejne na pohovor jedu“. Poslední jeho nedelni SMS si pamatuji dodnes: „ Do you will comme to work tomorrow? Yes or no“ „NO“.

A bylo pondeli. Pracovni doba zacinala v 7:00. Kolem 7:02 mi prisla SMS, ze jsem bez prace- dalsi na brita obdivuhodna rychlost. Vecer jsem se s Karlem dohodl, ze me necha bydlet do konce tydne, ale i to v utery rano zrusil.  Ja si spakoval svych pet svestek (spise to vypadalo na vyloupeni pul ulice) a sel zadat o azil u slovenskeho kolegy, jez byl bez prace o den dele a na dome byl take na cerno. Budu dale tohoto kolegu nazivat Miso, nebot tak se jmenuje (pro priznivce presnosti- je to Michal). Jedna noc vyresena, co bude dal je ve hvezdach. Druhy den jsme se s Misou stehovali na jiny share house se slovaky- byvalimi kolegy. To uz se me tasce nelibylo a schvalne praskl