|
Zacatek roku 2008 probehl klidne a docela klidny byl cely leden. Co
ja vim, vzdy po lednu nasleduje unor. Rok 2008, jak si jiste vsichni
jeste pamatuji, nebyl vyjjimkou. Unor roku 1948 byl zlomovy pro
Ceskoslovensko. O 60 let pozdeji byl zlomovy pro nasi rodinu. Nastalo
obdoby velkeho presunu, ktere trvalo dva mesice. Ale nepredbihejme.
Zacinali jsme v Newportu, nebot tam jsem sehnal praci, avsak nas cil
byl Addlestone. Proc, budu psat jindy. Jeste i zacatek unora byl
relativne klidny. Prvni velka udalost, byl prijezd, respektive prilet,
moji mamky. Byla v UK prvne. Uz cestou z letiste se zacala objevovat
jeji vykulenost, jez pokracovala cela dva tydny. Auta jezdila odjinud
nez cekala, klic se daval do zamku vzhuru nohama (copak nejake nohy
ma?), v koupelna baterie, jez byla moderni roku 1920 a lide obleceni
jak v kvetnu. Bohuzel se jeji navsteva kryla s mym pohovorem v Tescu.
Kryti by az tak nevadilo, nebyt pohovor 130 mill daleko.
Na pohovor jsem jel s Misou. Pravidelni ctenari vi
who is who a nepravidelni maji dutku a musi to ctenim predchozich dilu
napravit. Po nasi spolecne rozvaze jsem rozhodl pro cestu autem. Byla
nejlevnejsi a nejjednodussi. Celkem dobra volba az na jednu drobnost-
ani jeden z nas nemel auto (jeste k tomu Miso neni ridic). Takze sup do
pujcovny. Jelikoz nabizena prace byla pouze na nocni, pohovor byl tez
v noci. Podle pritele Google cesta Newport- Addlestone trva dve hodiny.
V nasem cestovnim planu jsme si na cestu vyhradili hodiny ctyri. Ve
stredu jsme si zabookovali v pujcovne auto na poledne druheho dne. Ve
ctvrtecni poledne jsme si auto nevyzvedli, nebot o objednavce nikdo
nevedel. Jak prekvapujici! Nastesti stejne auto meli v druhe Newportske
pobocce, takze do hodiny nam ho privezli.
Dulezita poznamka- prvne v zivote jsem jel vlevo (nepocitam-li usnuti
za volantem v CR a probuzeni protijedoucim kamionem). Z tohoto duvodu
jsem auto po 300 metrech mirne odrel. Ne, ze bych to udelal schvalne,
ale preci jen byl zvykly mit vedle leveho okenka hodne mista. Na klidu
nepridala ani Misova slova: „ Ja budu sedet vzadu, ja se ve predu
bojim“. Nastesti ho manzelka s moji mamkou o sezeni vpredu presvedcili.
Zkuste odporovat dvoum zenskejm, to udela jen hluchy sebevrah. Trasa
Newport- Addlestone je 130 mill, z toho (nastesti) 120 mill po dalnici.
Na dalnici jsem se zaradil do stredniho pruhu a drzel jsem se tam, at
se delo co se delo. Snad jen dira by me donutila ho opustit, avsak ani
to neni jiste. Cesta byla pohodova, jen jsem mel omlacenou pravou ruku
o dvere pri hledani radici paky. Po par desitkach mill jsem mel v krvi
pravidlo anglickeho obraceneho provozu- vpravo je vlevo/ vlevo je
vpravo. Pri prejezdu z jedne dalnice na druhou jsem se mel drzet prave
odbocky. Podle vyse uvedeneho pravidla jsem se drzel odbocky leve a
sjel na druhy smer, nez jsem chtel. Nakonec jsme do Addlestone dojeli
zivi a zdravi.
V Tescu jsme byli uvedeni do zamestnanecke jidelny
k cekani na managera. Manager prisel za dvacet minut, precetl si nase
CV i doporucujici dopisy, vyzadal pasy, polozil par doplnujicich
otazek, predal team leaderovi. TL nas poucil jak vybalovat a ukladat do
regalu a nechal nas pracovat. Udelali jsme celou dodavku drogerie.
Hodina a pul prace bez naroku na mzdu. Ze by pozustatky zvyklosti z dob
kolonialnich pracovniku v UK? Zatimco v soucasnem zamestnani jsme zbozi
nakladali, zde jsme ho vykladali. Oboji pro Tesco. Po odvedene praci
nam TL sdelil, ze jsme pracovali dobre, ze mame vetsi sanci nez
predchozi, co tam byli na zkousku, ze manager ted nema cas, ze mame
cekat telefonat o prijeti/ neprijeti, ze pokud nas prijmou nastupujem
jiz v pondeli. Spousta ze, ale co nas nejvice zajimalo jsme se
nedozvedeli. Kolik budem brat? Jak budem delat? Proc tu jsme a kdo nas
stvoril? Same nezodpovezene otazky. Uznavam, ze posledni je
irelevantni.
Druhy den jsme shaneli bydleni, abychom meli kde bydlet pokud nas
prijmou. Dve veci byli jiste. Pokud nas vezmou, budem delat pouze nocni
smeny a induction je jiz v pondeli. Bydleni jsme sehnali a
potencionalni landlord byl ochoten cekat do pondeli na nase vyjadreni.
Mala odbocka. Onen potencionalni landlord mel pritelkymi slovenku. Na
Misovu poznamku, ze slovenky vedi jak na to, se souhlasne usmal.
Cesta domu probehla dobre, krom spatneho odboceni
na kruhovem objezdu pri ceste k dalnici. Trochu jsme si zajeli, zato
jsme si prohledli Chertsey. Mnou zablokovani rusne hlavni silnice pri
otaceni, je zbytecna poznamka, kterou nema cenu sem psat. V pujcovne
nebyli za odreni blatniku radi, takze mi nevratili kauci.
Naivne jsme ocekavali, s Misou, jeste v patek telafonat z Tesca.
V nedeli kolem desate hodiny nocni prisel Miso: „volali z Tesca, zitra
dopoledne nam zacina induction“. Dobra zprava (prijeti), nasledovana
spatnou (za 11 hodin tam musime byt), jako v anekdote, ale byla to
skutecnost. O tom, ze jsme to zvladli svedci skutecnost psani Zapisku
v Addlestone. Priste napisi jak jsme to zvladli.
 Tento článek je v sekci: Blog a
kategorii: Blog |