Názory a informace, o které se s vámi v následujících řádcích podělím jsou mé osobní zkušenosti a mé osobní názory. Nejedná se tedy o absolutní pravdu, či neměnná fakta. Je to tak, jak to vidím já a jak bych to udělal, kdybych vyrážel do UK se sumou informací, kterou v tuto chvíli disponuji. Tento článek se vymyká z rámce všech ostatních, protože cokoli, co je v tomto článku popsáno, lze udělat jinak nebo úplně vynechat. Tento článek je výhradně osobním názorem autora a nevyjadřuje názory či smýšlení redakce Pohybů nebo, nedejbože, dalších členů české a slovenské komunity v Londýně, respektive ve Velké Británii. Takže pokud máte jiný názor, jiný nápad nebo nesouhlasíte, s tím, co čtete, nechoďte na lampárnu, ale do Fóra nebo do Komentářů a zkuste poranit mou ješitnost. Sice mě to bude bolet a možná se urazím a už pro vás nikdy nic nenapíšu, ale Pohybům to aspoň vygeneruje traffic na stránkách. Takže, držte si Klobouky, tady je vrchol mého téměř půlročního (no vlastně už více než půlročního) snažení, nultý díl "teoretických řečí, připomínajících manuál emigranta", jak trefně poznamenal jeden čtenář v komentářích k článkům kolegyně Martiny O.

Protože já sám žiji v Londýně a nemám zkušenost s tím, jak to chodí v UK mimo Londýn, budu vycházet z toho, že i vy jste se rozhodli jet do Londýna, pokud chcete jet jinam, některé následující informace jsou pro vás irelevantní

Pojedeme do Anglie. Huráááá. Hotovo, první fáze skončena.

To bylo velmi jednoduché, že. Tak a teď to vezmeme popořádku.

1) Jak pojedu ?

Rozhodněte se sami, jak pojedete. Cestovat se dá všelijak, mě osobně připadá nejlepší letadlo. Pokud si najdete dobrou a levnou společnost, je to za babku a za 2 hodiny. Propátrejte Pohyby, a ostatní weby a udělejte si představu o cenách. Já osobně používám EasyJet. Ne proto, že by byl úplně ze všech nejlevnější, ale protože jsem líný propátrávat ostatní weby a EasyJet je opravdu levný. Ale cestovat se dá i autobusem nebo autem. Mraky společností nabízejí přepravu mezi ČR a SR a UK. Takže sedněte k Internetu a místo chatování a empétrojek, se podívejte na něco seriózního.

2) Kolik si mám vzít s sebou peněz ?

Minimum je 500 liber, optimum 600 až 1000. Já sám, jsem si vezl 1400 liber, do 14 dnů jsem začal chodit do práce a po 6 týdnech jsem se stěhoval z housesharu do vlastního 1 bedroom bytu a zmíněných 1400 bylo totálně na hranici, ale to jsem platil deposit na byt a provizi realitce. Pokud si povezete méně, než 500 liber, budete mít na krku dost nepříjemný nůž a můžete se dostat do problémů. Slyšel jsem o borcích, co přijeli stopem s 50 librami v kapse. Slyšel jsem o nich od lidí, kteří je našli v parku spící pod keřem a vzali je k sobě domů. Jenže vy, nemusíte mít takové štěstí a věřte nebo ne, tady se nikdo moc nepohrne do toho, aby vám nějak moc pomáhal z průšvihu. A na ambasádu taky moc nespoléhejte, protože to je státní úřad a ne charita. Takže otázku peněz nepodceňujte a vezměte si s sebou rezervu, která vás tady chvilku podrží.

3) Kde budu bydlet ?

Tady už začíná seriózní byznys. Otázka prvního a dalšího bydlení v Londýně je nejdůležitější ze všech. Rozhodně nečekejte, že si hned pronajmete byt. Je to drahé a není to zas tak úplně jednoduché. Ideálním způsobem bydlení v Londýně je houseshare nebo flatshare. Styl bydlení, kdy skupina osob sdílí jeden dům či byt. Je to nejlevnější a myslím, že pro mladé lidi či nově příchozí i nejlepší, protože právě vaši spolubydlící budou pro vás v prvních dnech vašeho pobytu neocenitelným zdrojem informací a zkušeností. Nejhorší po příjezdu do UK je příchod stavu, který psychologové popisují jako sociální deprivace, je to přirozená reakce mysli na nové, úplně odlišné prostředí a také reakce na velkou dávku stresu, který je s touto změnou spojený. Možná se vám to nezdá jako pravděpodobné, ale většina z vás po příjezdu prodělá cosi, co se dost hodně podobá šoku, který zažívají oběti přírodních katastrof nebo vážných nehod, po té, co odezní první vlna napětí a strachu. Ti z vás, kteří se teď ironicky usmívají a myslí si, co nám to tady ten Uher vykládá za blbosti, držím vám palce. Ti z vás, kteří si začínají říkat, jestli je cesta do Anglie úplně nejlepší nápad, nebojte, ono to zas tak hrozné není. Rozhodně to ale není jednoduché. Proto znova opakuji, houseshare pro vás bude ideální řešení, které vám pomůže překonat první 4 týdny, které jsou pro úspěch klíčové. Představu o cenách si uděláte snadno, pročtením inzerce na Pohybech. V Londýně je to od 50 do 100 liber týdně za single room, respektive double room. Single room je pokoj pro jednu osobu, koupelnu, záchod a kuchyň sdílíte s dalšími 5 až 10 lidmi. Double room je pokoj pro dvě osoby. Seženete levnější, seženete i dražší. Ceny se liší lokalitou, celkovým stavem domu a dopravní obslužností (jak daleko je třeba na nejbližší stanici metra). Otázkou je, v které části Londýna bydlet. Čechy a Slováky najdete v Londýně úplně všude. Nejsilnější komunita je v severním a severovýchodním Londýně, silné zastoupení je i v Londýně západním. Prostudujte si inzeráty na Pohybech a názvy čtvrtí, o kterých se v těchto inzerátech hovoří, naťukejte tady, abyste se mohli na mapě přibližně podívat, kde to asi tak je. Ti z vás, které to zajímá, já třeba bydlím ve Walthamstow, což je severovýchodní Londýn, kde je československá komunita tak silná, že když, jak poznamenal jeden náš známý, tady v narvaném autobusu zařvete nahlas "p..a", tak vám minimálně čtyři lidi budou rozumět. No a ti z vás, kteří se ptají, proč vám tak vehementně doporučuji houseshare a sám bydlím v bytě, tak je to proto, protože já už jsem starší pán a mám rád své pohodlí. No, to nebylo moc vtipné, ale budiž. Je to proto, že máme s Ivanou, mou přítelkyní, rádi svůj klid a chceme se mít jenom sami pro sebe. A hlavně tady v Londýně jsme na trochu delší dobu a já houseshare vidím jako přechodné řešení a nikoli jako dlouhodobý projekt. Fajn, takže jak budeme bydlet už víme, teď si musíme ujasnit, kde budeme bydlet a jak to bydlení seženeme. Tady přichází mé oblíbené téma: agentury. Mám-li být upřímný, agentury moc nepreferuji, ale pro velkou skupinu lidí jsou agentury velmi vhodným řešením prvního pobytu v Londýně, respektive v UK. My s Ivanou jsme přijeli v červenci 2004 s agenturou CZECHIA LTD a o tom, co jsme prožili s panem Křižanem a jeho boys and girls, bude speciální článek, který je součástí mého nového projektu, který pro vás chystám na Pohybech po skončení Plnoprávného občana. Abyste tomu rozuměli trošku víc, pojďme si rozebrat, jak vlastně agentury fungují. Agentura si od majitelů pronajímá celé domy a následně je podpronajímá zájemcům o bydlení. Ne vždy se jedná o nemovitosti v nejlepším stavu a ne vždy jsou agenturní investice do minimálního zařízení na přijatelné úrovni. Výsledkem je celkem nízká cena za bydlení pro potenciální zájemce a ještě vyšší zisková marže pro agenturu. Tři lidé na jednom pokoji a 12 lidí na jeden záchod a koupelnu jsou celkem standardní záležitost. Ale ne všechny agentury jsou stejné a ne všechny houseshary jsou squaty. Další věc je, jak si agentury nechávají zaplatit za své služby. Některé inkasují pouze zálohy a samotné nájemné a tím to končí, jiné mají nejrůznější balíčky poskytovaných služeb (pomoc s vyřízením dokladů, pomoc s hledáním práce apod.), a některé si dokonce účtují nehorázné sumy nazvané "poplatek za zprostředkování ubytování", což je věc, která mi zvedá tlak a adrenalin. To je totiž sprosťárna nejhoršího kalibru a je to vlastně jenom zdroj vedlejších příjmů, který agentuře umožňuje financování poboček v ČR a SR a také provize pro smluvní prodejce agenturních služeb. No a co se týká pomoci s doklady a hledáním práce ? Agentura, která vám to nabídne jako součást poskytnutí ubytování a nebude si účtovat dodatečnou sumu je agentura, které můžete trochu věřit. Protože úřady stejně s vámi nikdo obíhat nebude a práci si taky nakonec budete muset najít sami. No a informace o tom jak, kam a kdy ? Tak na to máte Pohyby, mě a 4000 registrovaných uživatelů Pohybů. To je zdroj informací a zku�