|
Horymír 22.kapitola - Fluktuanti |
|
|
|
Články - Seriály
|
|
Wednesday, 19 April 2006 |
|
Strana 1 z 3
Všimli jste si, že Angličani místo děkuji, říkají na zdraví ? Ze začátku mě
to mátlo, ale teď už jsem to pochopil. Asi proto, má tahle bývalá bašta
zdvořilého chování nyní takové potíže s alkoholismem. Nebo třeba „mate",
což se dá přeložit jako „kámo". Když s vámi mluví, používají to skoro za
každým slovem. Třeba v australském parlamentu je toto oslovení zakázáno,
protože je považováno za vulgární. No a mě se vždycky vybaví i jiná podoba
tohohle slova a to konkrétně „mating", což znamená páření. V tom kopulativním
slova smyslu. Běhá mi mráz po zádech, když mě takový typický samčí exemplář
lidského druhu tady v Anglii nazývaný „chav" (holá hlava, minimálně dvě
náušnice, tepláčky, botasky od Nike, pravděpodobně padělané, ve fotbalovém
dresu a s naprosto nesrozumitelnou angličtinou) osloví „mate". Představa,
že provozuji „mating" právě s ním, zcela spolehlivě otočí mou peristaltiku
a pošle ji opačným směrem. Mimochodem, peristaltické pohyby jsou pohyby vašich
vnitřností, které posouvají pozřenou potravu na její cestě skrz vaše tělo. Od
vstupu až po výstup. Takže už víte o čem mluvím.
Ale zpátky do pozdního podzimu roku 2004. Byl tu listopad a paní Zima už
nedočkavě klepala na dveře. Crazy Plumber už přestal být děsivým příběhem a
začal být historkou pro zasmání a kyselá pachuť z mé otevřené revolty a
drzého vyhrožování za účelem zvýšení platu se také pomalu, ale jistě začala
vytrácet. Naplno se rozjela vánoční kampaň, lidé začali objednávat a objemy
expedovaného zboží začaly strmě růst ze dne na den. Lumír už mi musel téměř
celý den pomáhat s balením a
expedicí, abychom byli schopni stačit tempu, se kterým se na nás valily faktury
z obchodního oddělení. Mr. Levymu se to moc nelíbilo, protože od Lumíra
potřeboval dělat na jiných úkolech, a tak bylo rozhodnuto, že mi přijmou
pomocníka. Zadali tedy poptávku na Jobcentrum a začali se hlásit první zájemci.
Začaly také první pohovory. Neviděl jsem všechny uchazeče, které si Mr. Levy
pozval na pohovor, ale těch pár, které jsem letmo zahlédl, stálo za to.
Většinou to byli Jamajčani a jím podobní, kteří vypadali na to, že největší
dílo jejich života je ubalit point. Vzpomněl jsem si na Bořivoje, pamatujete si
na Bořivoje ?, jak nám ještě v housesharu vyprávěl o svém jamajském
kolegovi. Bořivoj dělal na stavbě a měl k ruce také jednoho Jamajčana. A
jednou mu Bořivoj povídá: „Hele, když jseš z tý Jamajky, zkus něco
zazpívat, třeba se nám bude líp dělat", „A tak Jamajčan opřený o lopatu celý
den zpíval a já makal i za něj." Dokončoval s povzdechem Bořivoj tuhle
historku. A tak jsem se i já těšil na svého Jamajčana a přemýšlel, jak se mu
asi bude líbit denní norma 200 zabalených zásilek za den, která se v těch
dnech stávala celkem pravidlem.
<< Začátek < Předchozí strana 1 2 3 Následující strana > Konec >>
|
|
Články - Seriály