|
Horymír 26.kapitola - Taxikař, druhý díl |
|
|
|
Články - Seriály -
Příběhy Horymíra
|
|
Tuesday, 16 May 2006 |
|
Strana 1 z 3  Dalším krokem k úspěšné kariéře řidiče minicabu byla lékařská prohlídka, která byla povinnou součástí žádosti o vydání PCO licence. Už v pokynech pro vyplnění žádosti bylo výslovné upozornění, že tato lékařská prohlídka stojí 70 liber. Ne zrovna málo, ale byla první z mnoha investic, které byly přede mnou. Vyřešit bylo třeba první zásadní problém, a to kam si na tu prohlídku zajdu. Problém mi pomohly vyřešit internetové stránky NHS, což je v zkratka z National Health Service a jedná se vlastně o státní instituci, která má na starosti veškerou zdravotní péči. Samozřejmě s výjimkou privátních zařízení, která zde fungují paralelně se státními. Ve Velké Británií není podobně jako u nás ve zdravotnictví zaveden systém zdravotních pojišťoven, ale stále zde funguje princip státem placené zdravotní péče. Každý občan si však má možnost vybrat mezi ošetřením ve státní instituci, které je zdarma, a mezi hrazenou péči v soukromém zařízení. Existuje zde samozřejmě i propracovaný systém dobrovolného soukromého zdravotního pojištění, který umožňuje každému hradit péči v soukromém zdravotnictví prostřednictvím pojistky. A tak jsem na stránkách NHS pomocí jednoduchého vyhledávání za pomoci zadání našeho poštovního směrovacího čísla našel adresu a telefonní číslo ordinace Dr. Saludji, který provozoval praxi nejblíže našemu bydlišti. Dr. Saludja má ordinaci na Fulbourne Road a když jsme ještě bydleli v housesharu v Chaucer Road, chodil jsem kolem ní každý den na autobus.
A tak jsem do ordinace Dr. Saludji zavolal, abych se objednal na prohlídku. Telefon zvedla sekretářka, které když jsem vysvětlil, že bych se rád registroval k péči v jejich ordinaci, se mě nejdříve zeptala na adresu. Má odpověď ji zjevně uspokojila a tak se mě dále vyptala na jméno a datum narození a nabídla datum, kdybychom se měli dostavit. Měli říkám záměrně, protože jsme se rozhodli této situace využít a k lékařské péči se s Eulálií registrovat společně i přesto, že Eulálie momentálně žádnou lékařskou péči nepotřebovala, ale byl to rozumné a já byl rád, že tam nepůjdu sám. Byli jsme objednáni na ráno o dva dny později. Tady ve Velké Británii totiž platí velice sympatické nařízení, že pokud se objednáváte k lékaři na prohlídku, musí tato prohlídka proběhnout nejpozději do dvou dnů od vašeho telefonátu. Naše vstupní prohlídka připadla na středu. V půl deváté ráno jsme se dostavili do čekárny a ohlásili se na recepci. Sekretářka si v počítači ověřila naše jména a potvrdila správnost našeho tvrzení. Zhruba po deseti minutách se nás ujal mladý Pákistánec a vyzval nás, abychom šli za ním do ordinace. Připadal mi na lékaře celkem mladý, ale řekl jsem si, že může být čerstvě po škole a proč tedy ne. Co mě trochu vyvádělo z rovnováhy byl jeho zjev. Oblečený byl totiž do teplákové soupravy místo bílého pláště, který byste u lékaře očekávali a v úžas mě přiváděla i vlasová kreace, kterou měl na hlavě. Řekli byste, že to co měl na hlavě bylo vrabčí hnízdo, které může být produktem neklidné noci, ale po bližším průzkumu bylo zřejmé, že vytvořit něco takového ho stálo dost úsilí, času a půl kila vlasového gelu. Mezi britskými yuppies je to celkem běžný zjev. Seděli jsme s Eulálií v jeho „ordinaci“ a on do počítače bušil naše údaje.
<< Začátek < Předchozí strana 1 2 3 Následující strana > Konec >>
|
Články - Seriály 