|
Horymír 28.kapitola - Taxikář - třetí díl |
|
|
|
Články - Seriály -
Horymir story
|
|
Tuesday, 06 June 2006 |
|
Page 1 of 3 
Zavolal jsem Peteru Rossovi z GLH hned druhý den ráno, abych mu
nadšeně sdělil tu šťastnou novinu, že jsem hrdým držitelem Temporary Permit od
PCO, který mě opravňoval k vykonávání práce řidiče minicabu v Londýně
až po dobu 2 měsíců, než mi měla dorazit plná PCO licence. Peter chvilku lovil
v paměti, kdo vlastně jsem, ale vzpomněl si a nastartoval. Zeptal se mě,
kdy můžu začít a jaké mám auto, protože GLH má podmínku, že jejich vozový park
je mladší pěti let. To mě trošku zarazilo, protože jsem Petera od začátku
informoval, že vozem nedisponuji a on to nikdy nepovažoval za vážný problém.
Připomněl jsem mu tedy, že mi slíbil poskytnout firemní auto. Žádná firemní
auta momentálně nejsou, zněla lakonická odpověď. No jo, ale co teď ? Nakonec mi
Peter nadiktoval několik telefonních čísel na společnosti, které nabízejí
pronájem vozů řidičům minicabů. Říká se tomu Contract Hire a je to vlastně
obdoba českého operativního leasingu. Platíte minimální nebo žádnou akontaci a
každý měsíc zaplatíte stanovenou splátku, s tím, že po určité době,
většinou po čtyřech letech, vozidlo buď odkoupíte za minimální zůstatkovou
hodnotu nebo vrátíte zpět společnosti, která vám jej poskytla. Situace se
nevyvíjela tak, jak jsem si představoval, ale neměl jsem jinou možnost, než si
sednout zase k telefonu a telefonovat.
Společnosti, na které mi Peter dal kontakt byly vesměs velké firmy, které
si můžete najít sami ať už v Yellow Pages nebo v Yahoo na internetu,
když se podíváte na prvních pět výpisů v sekci Contract Hire. Zkušené oko
by okamžitě vědělo, že Peterovy informace byly od začátku „rubbish", jenže tenkrát
jsem neměl zkušenosti, které mám teď. A tak jsem se nadšeně pustil do
telefonování. Výsledky byly všude stejné. Ochotní telefonní prodejci mi
vybásnili úžasná vozidla, která jsou k dispozici, a když mi šla hlava
kolem ze všech těch Superbů, Passatů, Avensisů a Peugeotů 407, tak se se mnou
jali vyplňovat kontrakt. Všechno bylo v pohodě, až do chvíle, než padla
řeč na adresu bydliště a dobu pobytu ve Velké Británii. Necelý půlrok pobytu
ony ochotné človíčky silně vykolejoval. Proč ? Protože ať se to na první pohled
nezdá, tak i Contract Hire je svým způsobem úvěr a aby vám tady někdo půjčil
peníze, potřebujete mít za sebou alespoň tři roky pobytu na území Velké
Británie. Tak mi to bylo několikrát lakonicky vysvětleno, a protože se
v tomto detailu všichni vzácně shodovali, bylo mi jasné, že je to opravdu
tak. A jako vrchol všeho můžu snad jenom dodat, že tři z toho mála firem,
na které mi dal kontakt Peter, že dělají Contract Hire, mi suše oznámily, že
Contract Hire vůbec nedělají. No a tak jsem byl tam, kde jsem tedy rozhodně být
nechtěl, protože je tam, na mou věru, dost neútulno.
Jal jsem se tedy znovu volat Peterovi. Má vytrvalost mu asi zaimponovala, a
tak z něj vypadlo ještě jedno telefonní číslo, sice po dlouhém váhání, ale
vypadlo. Firma jménem Prima Car Hire. Něco mi říkalo, že z Petera konečně
vypadla za celou tu doby informace, která měla cenu zlata. Jak už jsem jednou
řekl, byl jsem velmi naivní. Nicméně jsem do Primy zavolal. Zvedl mi to člověk,
který se ze všeho nejdříve tvářil velmi zdrženlivě a odmítal i připustit, že
společnost jménem Prima Car Hire vůbec kdy existovala. Vše se uvolnilo, až když
se mě zeptal, kde jsem vzal tohle číslo. Po pravdě jsem mu řekl, že ho mám od
Petera Rosse z GLH. To zabralo, chlápek roztál a byl konečně ochotný se se
mnou bavit. Ano, jsou schopni mi nabídnout auto k pronájmu, sice teď nic
volného nemají, ale do týdne auto bude, a pak mi prý zavolá. Nadiktoval jsem mu
svůj telefon a na týden jsem to vše pustil z hlavy. Čekání uteklo jako
voda a člověk z Primy se neozýval a neozýval. Po deseti dnech čekání jsem
to vzdal a zavolal jsem do Primy sám. Zvedl to úplně jiný hlas, než ten, se
kterým jsem mluvil poprvé. Bohužel jsem si, chytrák, nepoznamenal jméno toho,
s kým jsem mluvil, a tak jsem blábolil cosi o kolegovi, který mi slíbil
auto k pronájmu a že se do týdne ozve. Hlas v telefonu mi přislíbil,
že se po tom podívá, vzal si moje telefonní číslo a zavěsil. Asi po dvou
hodinách mi zavrněl mobil a v něm jsem uslyšel povědomý hlas, který mě
srdečně ujišťoval, že na mě nezapomněl, že mám být trpělivý a že auto bude.
Zklidnil jsem se a tentokrát jsem nezapomněl zeptat se na jméno. Panos. A tak
jsem se začal seznamovat s osobou tohoto jména. Předběhnu-li událostem,
můžu vám prozradit, že tohle stvoření mě dodnes občas straší ve snech, ale
všeho do času. Čtěte dál a žasněte.
<< Start < Prev 1 2 3 Next > End >>
|
|
Articles-News 