|
Monday, 18 September 2006 |
|
FRONTPAGE_NO_TRANSLATION_AVAILABLE
Předem této divadelní kritiky bych rád předeslal,
že nejsem literárním kritikem. Proto prosím následující řádky neberte jako
fundovaný názor, ale jako můj subjektivní zážitek z pátečního představení
Radošínského naivného divadla (RND). Koneckonců já jsem vlastně hrozně rád, že
divadelním kritikem nejsem. To bych potom musel celé RDN upřímně nenávidět a ve
světle nutnosti napsat kritiku bych si celé páteční představení protrpěl... Proč?
Kritika, tedy dle mého názoru, je odvozena od slova „kritizovat". A to je právě
v tomto případě kamenem úrazu. Já totiž nevím, co bych kritizoval. Mně se to
prostě líbilo...
Předem této
divadelní pochvaly by bylo asi dobré napsat, o co vlastně šlo. 14. a 15. září
hostovalo v Londýně jedno z nejznámějších a také nejpopulárnějších
slovenských divadel - Radošínské naivné. Divadlo uvedlo své představení
Desatero, což je v podstatě cyklus deseti hraných povídek jejichž
společným jmenovatelem je Desatoro božích přikázání. Co povídka, to jedno
z nich. Jednotlivé povídky na sebe nikterak nenavazují a tvůrci tak mohli
zcela svobodně vytvořit jednotlivé scénky s laskavým, humorným nadhledem
pojednávající o jednotlivých přikázáních. Cílem tvůrců není zpochybnit,
zesměšnit či naopak prvoplánově poukázat na přikázání, ale spíše ukázat jakým,
často až prapodivným, způsobem se mohou projevit v obyčejném lidském
životě. Jak se můžete na stránkách RND (www.rnd.sk ) dočíst, má všech
deset scének základ v autentickém životním příběhu, který je pouze
umělecky dotvořen. Ostatně jak sami asi nejlépe víte, nejbizarnější scénáře
života, které by nás nenapadly ani v tom nejdivočejším snu, píše život
sám...
Jak jsem
v předchozích řádcích uvedl, jednotlivé povídky jsou odděleny a nic je
nespojuje. Není to tak úplně pravda. Jsou spojeny výborným hereckým výkonem
souboru RND. Snad mému laickému oku prominete, když si zde dovolím zmínit tři
herce, kteří mne zaujali nejvíce.
V prvé
řadě je to Stanislav Štepka, autor celého desatora, který na mne zapůsobil
nejen jako autor a herec, ale také jako vynikající vypravěč (Pár poznámok na
okraj Vilovho života). Pak je to Csongor Kassai, který je (nejen) coby
šofér v povídce To je láska, jedním slovem úžasný. Být
teenagerem, asi bych o něm pochvalně napsal, že je to „fakt dobrý týpek". Jako
poslední si dovolím pochválit Kristínu Farkašovou. Kéž by všechny Karosy (To
je láska) byly jako ta její... V tomto případě ale musím v rámci
objektivity připustit, že nevím, do jaké míry jsem schopen oddělit její herecké
umění od ní samé. Ona je to totiž hrozná kočka...
Co zbývá
dodat. Výborné představení, výborní herci a navíc páteční večer. Snad kromě
zasmušilých divadelních kritiků, nevědoucích co psát, odcházeli lidé
z představení spokojeni a příjemně nalazeni na jinou než obvyklou
„londýnskou vlnu". Mohu-li tedy soudit podle toho, co jsem slyšel, co by „jeden
z davu z představení jdoucích". Pokud jste tam nebyli, vězte, že
představení bylo zakončeno několik minut trvajícím potleskem diváků ve stoje...
Radošínské
naivné divadlo, thank you...
Martin Bobek, email
Poznamka redakce: rozhovor se Stanislavem Stepkou (autorem teto divadelni hry) zverejnime v Utery 19.09.. Zverejneny budou take fotografie z tohoto predstaveni.
Tento článek je v sekci: UK informácie - práca, štúdium, ubytovanie- Londýn Velká Británia a
kategorii: Kultúra v Anglicku
Related Items:
|
UK informácie 
Subscribe to this comment's feed