|
Horymír 40.kapitola - Stěhování |
|
|
|
Tuesday, 26 September 2006 |
|
Strana 1 z 3 FRONTPAGE_NO_TRANSLATION_AVAILABLE
 Kusé informace začínají prosakovat na povrch a
původně velmi úzký okruh zasvěcených v podobě rodiny a nejbližších přátel
se začíná nebezpečně rozrůstat. A tak teda přiznám barvu dřív, než se to
dozvíte od někoho jiného. Pro spoustu lidí je to blesk z čistého nebe a
buďte klidní, překvapilo to úplně každého. Co se tedy děje ? Nic extrémního
pouze Horymír a Eulálie po 2 letech, 2 měsících, 1 týdnu, 1 dnu a pár hodinách,
přesně 7.řijna roku 2006, okolo 16.hodiny, pravděpodobně navždy, opustí Londýn.
Budu upřímný. Není to nic dlouhodobě plánovaného. Rozhodnutí padlo, stejně
jako v případě příchodu do Londýna, naprosto impulzivně a návrh byl
z počátku míněn pouze jako vtip. Jenže jak už je naším dobrým zvykem,
dopadlo to tak, že se fakt stěhujeme. Bylo to v neděli, 6.srpna, lehce po
obědě, kdy toto rozhodnutí padlo. V pondělí ráno se pak rozjela mašinérie
příprav a vyjednávání, která vyvrcholila před dvěma týdny, v první
polovině září, kdy stěhování dostalo zelenou a z fáze přípravné přešlo do
fáze exekuční. Dnes, dva týdny před dnem D, je v podstatě již všechno
hotovo a Eulálie pomalu začíná balit.
Jak to vlastně všechno začalo ? Je to prosté. Hlavní viník je Jitka.
Pamatujete se na ní ? Euláliina neteř, žijící na severu ve Stockportu, poblíž
Manchesteru, dcera Euláliina bratra Miroslava. Pokud se nepamatujete, tak si
přečtěte pár předchozích kapitol a vzpomenete si. Tak tedy Jitka se rozhodla,
že chce větší a lepší dům, protože ten
současný jí přestává stačit. Vydala se na průzkum trhu a zároveň začala
přemýšlet, co s domem starým. Měla dvě možnosti, co s ním udělat.
Prodat a nebo pronajmout. Prodej není špatný nápad, ale je to proces zdlouhavý
a vyčerpávající. Pronájem je finančně přínosný způsob řešení, ale nese
s sebou velkou sumu komplikací. Ta největší v případě pronájmu je:
komu ? V této chvíli na scénu vstupuje Miroslav, Jitčin otec, který během
pravidelného víkendového telefonátu Eulálii celkem nevinně a bez postranních
úmyslů utrousí poznámku, že Jitka hledá nájemníky do svého starého domu. Když
hovor skončil, s bezelstným výrazem na tváři jsem se Eulálie zeptal: „Tak
co, stěhujem se do Stockportu ?" „To myslíš vážně ?", usmála se Eulálie. Myslel
jsem to smrtelně vážně. Jediným kamenem
úrazu byla práce. Nemohli jsme si dovolit ztratit můj příjem a vydat se do
neznáma hledat novou práci s nejistým výsledkem. Pokud si pamatujete
pracuji pro Parcelforce, což je firma, která působí po celém území Velké
Británie. Zasedl jsem k Internetu a na stránkách naší firmy v sekci
Volná místa jsem zadal Jitčin postcode a nechal si vyjet volná místa
v okolí. Hned na prvním místě vyjelo volné místo řidiče v depu ve
Stoke-On-Trent, což je zhruba hodinu jízdy autem od Jitčina domu. Bylo
rozhodnuto.
<< Začiatok < Predošlá 1 2 3 Nasledujúca > Koniec >>
|
Články - Seriály 