|
43.kapitola - Venkovani na plný úvazek |
|
|
|
Tuesday, 14 November 2006 |
|
Page 1 of 3
V pondělí 9. října jsme ráno s Eulálií vyrazili na nákup. Nákup
auta. Miroslav, toho času zdržující se v nemocnici, nám půjčil své auto,
abychom měli naše nakupování jednodušší. Měl jsem seznam pěti adres, kde jsem
se chtěl podívat na pět aut, která mě zaujala. Díky satelitní navigaci bylo
hračka celou cestu naplánovat s minimem najetých kilometrů. Začínali jsme
v městečku Oldham. Bazar jsme našli bez problémů. Zaparkovali jsme
v boční ulici a vyrazili jsme nakupovat. A on tam stál ! Naleštěný,
vypucovaný a krásně červený. Vypadal jak nový, W registrace, takže rok výroby
2000. Krásný Daewoo Matiz. Ééééé, řeknou si teď asi mnozí. Někdo může mít
pocit, že tohle autíčko není pro pořádného chlapa, ale já hledal vozítko
s minimální spotřebou, nízkou daní a pojistkou kvůli které si nebudu muset
hledat brigádu na víkendy. Měl jsem z minulosti s Matizem velmi
dobrou zkušenost a hlavně je to jedno z mála malých aut, do kterého se
pohodlně vejdu i se svými 187
cm výšky a metrákem hmotnosti. Byl za 1595 liber, daň zaplacená
do konce ledna 2007 a
technická (neboli MOT, jak se říká tady v okolí) do června 2007. Prostě
ideální koupě. Sice měl kluk nalítáno 85.000 mil, což je
hodně, zvlášť na vysokootáčkový motůrek, který je v něm namontovaný, ale
byl po jednou majiteli (byla to majitelka), vzorně udržovaný s pravidelnou
servisní historií, která byla doložená doklady o všech servisních prohlídkách.
Majitelka byla zjevně nekuřačka a na karoserii nebyl ani škrábanec. Sváry a
spoje byly pravidelné, žádné známky klempířské nebo lakýrnické práce po nehodě.
Vzali jsme Matizka na zkušební projížďku a bylo rozhodnuto. Eulálie však chtěla
smlouvat, a tak začala na prodavače tlačit s cenou. Ten se jen usmál a
informoval Eulálii, že tohle auto dorazilo v pátek a do středy, že bude
pryč i za tuhle cenu. Tak jsme na něj vyzkoušeli psychologickou válku
s tím, že máme ještě v merku několik dalších aut a že se pojedeme
podívat i na ně a možná už se nevrátíme. Prodavač nám tak akorát popřál
šťastnou cestu. Pěkně chladnokrevnej mizera, to vám teda řeknu. Vyrazili jsme
ještě na ta ostatní místa, viděli několik dalších zajímavých aut, ale ten Matiz
na tom byl pořád nejlíp. Nakonec jsme skončili zpátky v Oldhamu, podepsali
smlouvu, vysolili bez bůra rovných 1600 a odkvačili domů s tím, že si pro Matizka
přijedeme odpoledne. Já vím, že jsem se v předchozích kapitolách rozplýval
nad Smartem, ale jeho cena, a to i ojetého, byla a ještě chvilku bude nad naše
finanční možnosti, nemluvě o nehorázné pojistce.
Zpátky u Jitky, v našem budoucím domově, jsem se zavřel
k Internetu a jal jsem se milého Matizka pojišťovat. Pojistka je tady
nutnou součástí auta a jezdit bez ní je ilegální. Věděl jsem, že chci takzvaně
Fully Comprehensive, což je havarijní i povinné ručení dohromady. Druhou
možností je Third Party, Fire and Theft, což je povinné ručení plus živelná
pohroma a krádež. I když je FC dražší než TP, pro svůj vnitřní klid jsem mu
dával přednost. Nejlevnější pojištění je vždycky k nalezení na Internetu.
Využil jsem několika pojišťovacích portálů, které porovnávají nabídky desítek
až stovek pojišťovacích společností. V konečném výsledku jsem měl skoro
300 nabídek a po hodině prozkoumávání jsem skončil u společnosti SwiftCover
(sponzorovali letošní přenosy F1), která mi nabídla FC za 384 liber na rok. Je to
příšerná suma za pojistku na Matizka, ale bohužel, jsem profesionální řidič,
nemám žádnou bezeškodní historii a Matizek stojí zaparkovaný na ulici před
domem, takže ta nejhorší možná kombinace. Možná, že příští rok, pokud nebudu
mít žádnou pojistnou událost, ta cena půjde dolů. Uvidíme. Pomocí kreditky jsem
pojištění zaplatil, vytiskl jsem si pojistný certifikát a bylo vymalováno.
Skutečnost, že jsem pojištěn i havarijně znamená, že mohu řídit i třeba
Miroslavovo auto a způsobím-li s ním škodu, pojišťovna ji uhradí, avšak
pouze škodu způsobenou třetím osobám, škodu na Miroslavově autu zacáluji ze
svého.
<< Start < Prev 1 2 3 Next > End >>
|
|
Articles-News 