|
Koncert Miro Žbirky v Londýně - review 2 |
|
|
|
Monday, 27 November 2006 |
„Něčí loket mezi mými žebry, něčí pěst na mých
zádech pod lopatkou, něčí noha na mé levé noze..." Pokud se nyní domníváte, že
popisuji svou cestu na koncert Miro Žbirky metrem, nejste daleko od pravdy. Tak
nějak to v metru skutečně někdy vypadá a pocit lidské blízkosti a
vzájemnosti je občas až příliš blízký a vzájemný. Tentokrát jsem ale popisoval
následky svého neuváženého stání u vchodu do místnosti s pódiem. Má původně
geniální myšlenka stoupnout si u vchodu, vidět na pět metrů vzdálené pódium a
nemačkat se, byla, stejně jako mnoho jiných geniálních myšlenek, doslova
pošlapána. Nečekaně a zcela proti plánu jsem byl davem za mnou vtlačen do davu
v sále, kde jsem zažil popsané výše pocity. Po asi pěti minutách názorné
ukázky aplikace práva útrpného jsem se raději nechal davem vyplivnout ven a
celý koncert jsem poslouchal ve vedlejší místnosti asi dva metry od vchodu
usazen do koženého křesla...
Z plakátků a dalších upoutávek na páteční
(24.11.2006) koncert Miro Žbirky jste se mohli dočíst, že kromě Mekyho vystoupí
toho večera v klubu Cargo také britská skupina Weapons of Mass Belief.
Délka trvání akce byla stanovena na 9:30 až 3:00. Teprve na místě jsem se
dozvěděl přesný program:
9:15-9:45
Longital
10:00-11:15
Meky Zbirka (v Cargo evidentně neslyšeli o Janu Husovi a
objevu diakritiky)
11:30-12:30
Weapons of Mass Belief (v Anglii má den evidentně více než
24 hodin)
12:30-1:30
Chris Tofu DJ set
1:30-3:00
Branko DJ set
Přiznám se, že nejsem příliš častým
návštěvníkem koncertů. Naposledy jsem navštívil Čechomory na jaře na
Islingtonu. Ti hráli sami celý večer a i když byl sál naplněn, nesdílel jsem
svůj půl metr čtvereční se třemi dalšími lidmi. Poněkud naivně jsem očekával
něco podobného. Při pohledu na program se mě zmocnil pocit, jako bych šel do
české restaurace na svíčkovou a dostal bych velký předkrm, vrchovatý talíř
polévky a svíčkové tak akorát ke dvěma knedlíkům. Logital sice nehráli špatně a
chvályhodně začali už před devátou, ale přeci jen jsem přišel hlavně na Žbirku.
Toho jsem pak viděl během výše popsaných pěti minut...
Meky hrál velice dobře, profesionálně a bylo
vidět, že přesně ví, kdy má na chvíli ztichnout a nechat své známé hity zpívat
publikum. Pokud jsem dobře počítal, zařadil do svého repertoáru kromě
očekávaných Už len 22 dní, Deni, Múr našich lások či Atlantídy také dvě
písničky od Beatles a jednu novější, kterou jsem neznal.
Pokud si chcete pustit některý ze Žbirkových
hitů, můžete to zřejmě udělat velice snadno na svém přehrávači. Můžete být
přitom pohodlně usazeni do křesla a poslouchat nikým nerušeni a netlačeni.
Přesto se chodí na koncerty, protože je tam něco navíc - „atmosféra". Ta
samozřejmě byla i na tomto koncertu. Pokud ji ale porovnám s již
zmiňovanými Čechomory, musím ji označit za „přehuštěnou" a krátkou. Meky odvedl
svou práci a odvedl ji dobře. Kratší doba trvání než jsem čekal, může souviset
s mou „koncertovou nezkušeností". Od pořadatelů bych přesto uvítal, když
by dopředu oznámili přesnější program. Také bych ocenil volbu trošku většího
sálu. I přesto, Meky, díky.
Napsal: Martin Bobek
{zoomcat catid=81}
Tento článek je v sekci: UK informace - prace, studium, ubytovani - Londyn Velka Britanie a
kategorii: Kultura v Anglii
Related Items:
|
|
UK informace 
Subscribe to this comment's feed
