„Máš ponurou náladu? Přijď v sobotu. Mizérie miluje společnost.“

Plakátek s výše uvedeným obsahem nevisel na dveřích Carling Academy v Islingtonu jen tak náhodou. Ve středu 20.6. ve 22:33 jsem pochmurnou náladu opravdu měl. Proč si tak přesně na minutu pamatuji? Ve 22:45 měl totiž začít v rámci festivalu Pulse koncert skupiny Čechomor, na který jsem se opravdu těšil…

Když se mi postavil na vrátnici do cesty nesmlouvavý člen ochranky, byl jsem klidný. „Mám lístek objednaný přes internet“, odvětil jsem a přezíravě hledal organizátora, kterému bych jako obvykle nahlásil „Já tu mám rezervaci z Pohybů“. „Žádný organizátor tady není a stejně už to končí“. Přestal jsem jej přezírat a dozvěděl se, že se koncert posunul o hodinu dříve. Poučen z dřívějšího hledání práce, jsem vyslovil naučenou větu „Can I speak to the manager, please?“ Přivolaný manažer byl zodpovědný pouze za budovu, ale neměl co do činění s koncertem samotným, takže mi pouze řekl, že zkusí někoho najít…
Chvíli čekání jsem si zkrátil povídáním s ochrankou a bylo mi řečeno, že už jsem asi dvacátý, který zjistil změnu programu až na místě, lístky že se vyprodaly už během večera a organizátor tak od vchodu zmizel už ve 22:15.
Jako dvacátá první neúspěšná se dostavila sympatická au-pairka Eva. Ve zkratce jsem jí řekl, co se děje. „To snad není pravda. Já sem jedu až z jedné malé vesničky pod Londýnem. Auto jsem zaparkovala na okraji města, pak jela hodinu autobusem, potom spíš nejela než jela metrem a vy mi teď řeknete, že už to skončilo?“ Ochranka ale byla velice nekompromisní a nebylo nám dovoleno zajít ani na poslední písničku. „Skvěle, tak si to poslechneme ve vrátnici a půjdeme na pivo,“ prohlásila po chvíli Eva spíše rezignovaně.
V průběhu písničky se objevila slovenská pořadatelka. Bohužel se specializací na uvádění kapel na pódium, takže nebyl úspěšný ani její pokus o přemluvení ochranky ať nás pustí alespoň na poslední písničku. Omluvila se nám jménem organizátora, nabídla lístky na páteční koncerty Pulse festivalu a situaci vysvětlila slovy: „My jsme se dozvěděli, že musíme vyklidit budovu už v jedenáct teprve o půl šesté. To už s tím nešlo nic dělat…“
Těsně před koncem koncertu dorazila skupinka tří dalších nešťastníků, takže jsme se rychle dali do řeči a shodli se, že zajít na pivo je v tomto případě zcela nezbytné. Z vycházejících jsme odchytli ještě čtyři známé, zapafli do nedalekého baru a přiťukli si na Čechomor. Protože jsme se navzájem znali jen částečně, byla konverzace vedena převážně v duchu klasickém, tj. „Jak dlouho jsi v Londýně? Co děláš? Kde bydlíš?“ Poněkud úsměvné bylo, že jsem neměl drobné a na cider mi tak půjčili mí dva známí, se kterými jsem se seznámil před rokem – na koncertu Čechomoru. Zkrátka a dobře se z toho nakonec vyklubal docela příjemný večer, byť strávený poněkud jiným způsobem nežli jsem původně předpokládal.

Své reportáže nezřídka zakončuji poděkováním organizátorům. Děkovat ochrance, že svědomitě plnila svou úlohu a nepustila mě na koncert, mi však přijde poněkud podivné. Přesto bych organizátorům věnoval pár slov. Nečekaná změna, která vyústí ve změnu na poslední chvíli může skutečně nastat. Ocenil bych ale aby o tom bylo informováno co nejrychleji. V tomto konkrétním případě byl koncert posunut zhruba o půl šesté. Dát o tom zmínku na Pohyby bylo tedy určitě technicky možné. Osobně jsem to kontroloval okolo sedmé, takže bych si toho všiml a přišel dříve. Značně neprofesionální mi připadne hlavně to, že v čase původního začátku koncertu nebyl přítomen žádný pořadatel, aby pouštěl dovnitř, informoval, nechal po sobě řvát, případně vyřizoval náhradu těm, co měli lístky přes internet. Kdyby tam někdo byl, mohl jsem pořád ještě vidět dobrou polovinu koncertu.
Všechno zlé je ale k něčemu dobré, takže jsem se v hospodě od Petry dozvěděl, že „Ti Čechomoři hráli letos fakt dobře. Jenom mě udivilo, když během toho koncertu říkali, že kvůli změně programu začínáme už v jedenáct. Oni očividně měli český čas…“ A jaké ponaučení z toho plyne? Choďte na koncert včas a vemte v potaz i místní čas té či oné kapely. Na čtvrteční koncert australské skupiny tak vřele doporučuji vzít si den volna a se stanem se usadit u vrátnice už ve středu…

Martin Bobek

Tip: Byli jste na tomto koncerte? Napiste sve dojmy do komentare.