Blogs

Janka sedela v parku na lavičke a striedavo pozerala do slnka a na hodinky. Evidentne na niekoho čakala.

Tak nam zacal novy mesic a ja jsem za to vdecna. Nevim cim to je, ale leden je jedinym mesicem, kdy mi prijde ze jsou vsichni nejak extra pesimisticti. A me to samozrejme mrzi, protoze leden je mym narozeninovym mesicem.. ale jak rika jeden muj kamarad: nenadelas nic..  :-)

Tak jsem v pondeli rano vstal netuse ze jsem asi z postele vykrocil tou spatnou nohou. Vikend byl pohodovy a ja byl krasne odpocaty. Jako kazdy jiny den jsem se sbalil, oblekl a nasedl na motorku. Kdyz jsem ovsem z tech nasich ulicek najel na silnici A40, tak bylo neco divne. Normalne je rano silnic...

Jde to and dre to...

Znate tuhle velice optimistickou hlasku? Takhle nejak jsem si pripadala, kdyz jsem v zari 2000 prijela poprve do Anglie,  vyzbrojena ranou dobrych rad do zivota a flaskou slivovice (na radu babi, jelikoz kudy tece tudy leci). 

 

„Oh shit,“ zvolal som nahlas, keď  Pixie vrthla do izby. Pixie je, vlastne bola mojou frajerkou a načapala ma s druhou v posteli.

Jsem tu týden. Kdo by to byl řekl. Čas tady utíká strašně rychle a já mám pocit že jsem tu tak 3 dny :)  Vůbec nemám pocit že jsem tak daleko od domova s lidmi který vlastně ani neznám. Tohle prostředí je tak rodinný a...

Anglicani jsou docela nacionalisti takze to ze je neco English, Scotish a podobne cpou vsude. Stejne tak existuje vice spolecnosti ktere maji ve svem nazvu "British". Postupem casu jsem zjistil ze je to zarukou toho ze ta spolecnost bude spatna a je lepsi se ji vyhnout :-) Nedelal jsem si nejakou pr...

Tak a jsem tu :)  Rodinka mě přivítala přímo ukázkově....od první minuty jsou strašně milý, ochotný a přátelský :) hned z letiště mě vyvezli na výlet (http://www.centerparcs.co.uk/index.jsp) kde jsme strávili i ...

Tak a je to tady...pamatuji si chvíli kdy jsem si byla koupit letenku do Newcastle. V tu dobu jsem si říkala, jak je termín odletu ještě daleko a že mám před sebou moře času.  Jenomže čas je neúprosný a můj termín odletu se přiblíži...

Musím se přiznat, že jsem ranní pípání budíku neslyšel už dlouho. Proto bylo pondělní ráno hodně brzké. Ukazatel teploměru se bez milosti potuloval kolem mínus desítky a dálnici padala klasická anglická mlha, která si vesele přimrzala k povrchu, což poměrně spolehlivě zjistili dva řidiči na A1, kteří jenom bezmocně lomili rukama nad zdemolovanou hromádkou plechů ze svých aut. Měl jsem před sebou další tradiční cestu do Prahy na otočku, takzvanou služební cestu za kvalitní českou stravou, mimo jiné.