Hubnutí myšlením

Někteří se asi pozastaví nad tím, proč jako „rozvojovec” se pletu do témat o hubnutí, zdravé stravě a životního stylu vůbec. Odpovědi je, k osobnímu rozvoji to

neodmyslitelně patří. Sebevědomí, schopnost učit se novým věcem, schopnosti pro vydělávání peněz, dobré mezilidské vztahy jsou svázány s naším zdravím. A také proto, že metody osobního rozvoje jsou postaveny na práci s naším vědomím a podvědomím. Stejně jako metody pro vytváření návyků zdravého stravování.

 

Náš mozek kontroluje všechno, co děláme, cítíme, co si myslíme. Náš mozek určuje, jestli máme svěží nebo vrásčitou pleť, jestli jsme štíhlí nebo máme nadváhu. Naše myšlení má zásadní vliv na to, jestli jsme plní energie nebo se životem vlečeme s pocitem vyčerpání. A také má vliv na to, co jíme. Je základem pro náš zdravotní stav a životní pohodu. Rozhodnutí, která náš mozek činí, nám přidají řadu let našeho života nebo nám je vezmou.

 

Ale vraťme se k otázce, která je probírána ze všech možných úhlů pohledů a řešena tisícero způsoby. Je to naše váha a naše snahy ji pokořit. Všude jsou dostupné různé prášky, knížky a programy. Existuje tolik různých způsobů udržování tělesné hmotnosti, ale ve většině případů mají jen malé výsledky. A tak hledáme nová a nová řešení. Problém je v tom, že jeden program nebo jedna metoda mají zabrat na každého. Každý z nás má ale své vlastní specifické potřeby podle toho, čím bylo naše  přejídání a s ním spojena nadváha zapříčiněna. 

 

Jedlíci, kteří patří do první skupiny, se často soustředí jen na jídlo a nutkavé jedení. Vyznačují se zatvrzelým způsobem jednoho jednání. Jsou to lidé, kteří chtějí, aby šlo všechno podle nich. Často mají úzkostné a deprimující myšlenky. Často se trápí, neumí odpouštět, jsou hádaví. Obvykle se u nich projevuje noční jedení, pak nemají  ráno a dopoledne hlad. Nejsou schopni měnit myšlení podle potřeby a učit se něco nového.

 

Druhá skupina jedlíků jsou lidé, kteří stále bojují sami se sebou, mají potíže s kontrolováním chování, přestože snad každý den chtějí jíst správně. Znáte: „Hned od zítřka začnu držet dietu.“? Tito lidé mohou mít problémy s udržováním pozornosti, ovládáním impulzivity, s motivací a plánováním. Ve vážnějších případech se projevují potíže se soustředěním, roztržitostí, nepořádností a neklidem. Velkým spouštěčem je syndrom únavy.

 

Emocionální jedlíci jídlem zahánějí skryté pocity nudy, osamělosti nebo deprese. Působí na ně i ponuré počasí podzimu a zimy a smutek. Ztrácejí zájem o aktivity, které jim dříve přinášely radost. Často mají pocity beznaděje, zbytečnosti, nízkou sebeúctu a problémy se spaním.

 

Lidé, které řadíme mezi úzkostné jedlíky zahánějí jídlem pocity úzkosti, napětí, nervozity a strachu. Trápí je panika, pochybnosti o sobě, jsou zatížení hromadou emocí. Mohou být stydliví, lekaví, v emocionálních situacích doslova tuhnout. Jejich myšlení je velmi negativní a mají značné obavy se své budoucnosti.

 

To, že náš mozek řídí naši váhu, můžeme pozorovat i u opačného případu, kdy nadměrný stres vede k úbytku váhy. Přepracovanost, nervozita, víření myšlenek, poblémy se spánkem a člověk se doslova ztrácí před očima.

 

Jednotlivé typy jedlíků se samozřejmě kombinují, člověk se nedá zařadit do nějaké škatulty. Ale u všech platí, že nejdříve  je důležité změnit myšlení a naučit se pracovat se svým podvědomím. Výše uvedené symptomy neodstraní prášky, drinky a zázračné byliny. Ano, je to běh na delší trať. Bude třeba obětovat trochu času a naučit se metody jak postupovat. Chceme přece zhubnot. Jestli opravdu chceme, proč nevyužít to, co každý z nás má – svůj mozek. Ať budeme využívat jakýkoliv prostředků, bez nových programů v našem mozku se stejně nic nezmění. Nejdříve musíme změnit svoje myšlení, svoje pocity a ztráta našich kil bude odpovědí na tuto změnu.