Sháníme job...poradíte někdo?

Taaaak, děkuji všem zúčastněným za životní příběhy a rady do života v UK. Jelikož v Anglii nejsem poprvé, tak i já mám své dobré i špatné zkušenosti. Tak co si vzít z vašich rad..? Jedinou nabídku práce co jsem dostala na tomto fóru byla jakási au pair a za to dotyčnému děkuji ;) . A všichni nejsou takové svině :P . My jsme hodné holky a tímto Vám přejeme hezký Nový Rok. PS: na knížku si počkáme B)

Pomohla jsem paní s prací: Potkala jsem ve své práci Slováka, který mi (se slzami v očích) vyprávěl o jedné své známé, která je Češka jako já, která již od léta nemá práci. Jestli bych jí nepomohla. Dal mi na ní telefon. Paní volám, že jí můžu nabídnout pohodový úklid restaurace(v jejím místě bydlišti -žádné dojíždění, jídlo k dispozici). Odpověď mě šokovala: "ona přece nebude uklízet". Tak jsem si myslela, že paní má okolo 28 let, plynně hovoří alespoň 3mi jazyky a má nejméně dvě VŠ!!! Opak byl pravdou. :-) Paní je cca 50 let, anglicky nedá dohromady větu a v ČR by byla ráda, kdyby jí vzaly jako prodavačku. Pomohla jsem s ubytováním: Přišel za mnou kluk, s kterým jsem bydlela (a s jeho přítelkyní), když jsem přijela do UK. Že si přivedla nového přítele a jestli bych pro něj nemohla sehnat ubytování. Tak jsem došla za bývalými kolegy z práce, kteří měli volný pokoj v domě. Přimluvila jsem se za něj. První týden sekal latinu. A všichni vypadali spokojeně. Do 14ti dnů mi začali chodit smsky od něj...co ta pí.. zase udělala (tím myslel přítelkyni původních obyvatel), pak zase smska od nich...co on tam zase vyvedl. Pak ještě se pohádal s chlapem z vedlejšího domu....no konečná! Pak z toho domu utekl, jak malý Jarda. Majitel toho domu, pak za mnou byl, koho jsem to tam přivedla. Takže nakonec, jsem byla ta nejhorší já. A finále toho všeho je, že mi napsala (podotýkám po roce) jeho přítelkyně, co jsem za kundu, atd. Musela jsem tu zprávu číst snad 10x než jsem pochopila, že je to pro mě. Takže...možná, že nejsou všichni stejní, ale já jsem za tím na někoho, komu jsem pomohla a projevil se potom jako slušný člověk, nenarazila. Takže omlouvám se Markéto, ale musím souhlasit s kolegy tux77 a hanuskovou.

ahoj...mozna se to tyka nekoho konkretniho,ale nemyslim si ze vetsiny.me nikdo zatim praci nenabidl.a pritom bych brala opravdu vse:)doted jsem pracovala v a la carte,a nevadilo mi to.Je nespravne soudim takhle vsecny.Myslim ze se mnou soulasi vsichni.preji hezky den Marketa.

Holky,podle toho co ctu jste pohodove holky co berou zivot vazne a to jsem rada,nebo je spousta lidi zde ze delaji a po letech odchazeji domu s prazdnou kapsou. Zde je jeden z mnoha pripadu. Vybavila jsem zde praci holkam z Cr, ubytovala jsem je u mne, bydleni a jidlo meli zadara,ale moc delat se jim nechtelo. Jak dostali penize bylo prvni jet do Tesca nakoupit pivo alkohol a cigarety,pak byli spokojene. Horsi to bylo za par dny nebo penizky nebyli a kourit se jim chtelo. kdyz uz toho bylo hodne a rozhodla jsem se nedotovat, nebo u zeny nesnasim alkohol,tak se rozhodli odjet domu. To co pak nakecali na mne bylo hrozne,pomluvy ze jsem jim nepomohla,ze mi platili za bydleni atd. Bylo mi hodne dlouho smutne, nebo pri prijezdu jsem jim nakoupila obleceni, nakoupila darky k vanocum pro jejich familii ale podekovani nehrozilo. A takovych pripadu, ze nektery lidi nedokazou usetrit ani libru je spousta. Ja nedelam moc, nebo hodne pisu jak basne tak story. Pritom pracuji a nepotrebuji aby mne dotovala rodina jeste ja vzdy me familii poslu nebo dovolenou ruzne po svete, take mam dost na darky pro pratele. Nechapu nektere lidi, ze dva dny po vyplate nemaji na cigo anebo na jidlo. A co dodat. Je spousta lidi, ktery jsou jako vy dve co zde maji hezky zivot a nechce se jim hned spet do rodne zemi, nebo neni tam ruzovej zivot.Proto takovym lidem preji stesticko at ten hezkej zivot zde maji naporad pohodovej.

Mám kamarády v Anglii. Jsou tady něco přes 7 let. A od začátku to dělali tak, že svoje peníze dali na jednu hromadu, vydělili to třemi. Jednu část uložili na spořící účet, druhou část dali na jídlo a třetí na oblečení, atd. A co jim zbylo před další výplatou to prostě zase uložili. Začínali jako pomocnice v domácnosti a zahradník. Dneska oba dva pracují v oblasti zdravotnictví:ona jako zdravotní sestra a on se stará o postižené lidi. Přijali britský životní styl a nemůžou si to tu vynachválit. Do ČR jezdí na dovolenou, protože tam mají rodiče, atd. Ale o nějakém návratu....možná až budou prý v důchodu. :-D Ono si na velké peníze a vysoký standard zvykneš rychle. Jakmile se totiž začne dařit, tak lidičky se přestávají kontrolovat a začnou dělat ty páteční nákupy, jen aby utratili peníze. A další věc je, že je rozdíl, když Tě někdo ještě dotuje a ty svojí výplatu máš jako kapesné. To není můj případ, ale znala jsem takové...:-D

Ahoj Marie, to je pravda. Hodně místních nechápe, že jsme schopný si ještě dávat peníze bokem na "strejčka Příhodu" a jiný povedený příbuzný a přitom normálně žít, aniž by se člověk nějak omezoval. Vzpomínám si, jak si v pondělí ke mě chodila půjčovat 20 liber moje Irská kolegyně, která probendila celou týdenní výplatu během víkendu. Když ta práce je, je to v pohodě. A je pravda, že ke dnešnímu dni můžu říct, že mám více dobrých přátel mezi domorodci než mezi svými. Je to smutný, ale je to tak. Občas se mi zasteskne po českém humoru a takovém tom Švejkovi, ale stačí si přečíst, co se v ČR děje a humor mě přejde. Přeji všem jen to dobré a ať do toho roku vkročíme to správnou nohou. P.S.:Do dneška jsem nezjistila jestli pravou nebo levou. :-)

Jo rada pomužu, jsem totiž malej spisovatel. :-)

Holky mate pravdu,život není peříčko,ale kdo chce dělat nemá zde problém,já zde žiju už delší dobu a anglinu jsem znala hrozně málo,jen minimum,ale práci sem si bez problému sehnala,ze začatku skromnejši život a po delši době, už se dalo odkladat a dnes neni problem, práce dost a príma anglických přatel spousta, tak všem přeji hodně štěstička v Novém roce at život zde mate nadhernej. Pomohla jsem holkam od nas, ale vděk žadnej jen zle vzpominky a jeste mne okradli,takže nejlíp je nepodat pomocnou ruku.

Nazdárek, cituji svou kolegyni z banky "život není peříčko, ale pořádný péro!" Tato dáma měla něco přes padesát a její nejsprostější slovo bylo "do prkenné ohrady". Vždycky si na ní vzpomenu, když se mi něco nepovede. Zažila jsem pár lidí, kteří jsem přišli vydělat si peníze a po pěti letech spali stále ve spacáku a chodili do Tesca nakupovat večer, když bylo hodně věcí ve slevě. A pak jsou tady lidi, kteří se rozhodli tu žít, potkalo je ledasco, poučili se (více či méně) a život berou takový jaký je. Nedivím se místním, že jsou občas opatrní k cizincům a že chvilku jim trvá, než si vás "oťukají". Někdo si tu práci dá a pro někoho jste jen další "co jim bere práci." Ať je to jak chce, ten kdo jsem přišel se musí přizpůsobit a občas něco překousnout. Ale je rozdíl nechat na sobě štípat dříví. A protože tu knížku musíme i nějak s hanuskovou pojmenovat. Tak si asi dáme na sebe soukromé emaily, aby jsme ostatní svým nezávazným povídání o životě neobtěžovaly.:oD

hele, bludistak: to je z ty televizni souteze, ne?? :laugh:

[quote]precti si poradne, co obe damy napsali. aniz by to byl jejich umysl, poradily ti nejvic, jak mohli.[/quote] Palec nahoru, máš bludišťáka. Holky, fakt byste měli napsat knihu, protože jak to tady čtu tak jsem měl nehorázný štěstí...byl jsem teda v UK jen na brigádu toto léto mezi semestrama,ale kdybych měl čekat měsíc na práci tak mě asi odvezou :laugh: Situace podobná jak vaše, byl jsem dělat cokoliv protože na 3 měsíce si nemůžu moc vyskakovat...obešel jsem plno agentur, všude rozdal CV,a po 14 dnech se jedna agentura ozvala že se jim líbí že mám technický vzdělání, nakonec z toho vykristalozovalo že budu dělat u pásu za minimálku, no vzal jsem to všemi deseti i když jsem musel hodinu dojíždět, tam sem vydržel asi 2 týdny než mě vyhodili - běžný důvod, že není potřeba tolik lidí, a v tom to přišlo, nevím jak to popsat, náhoda,štěstí, něco nečekanýho na internetu jsem objevil inzerát, kde hledají pomocnou sílu na letní "busy time" do truhlárny-prostě výroba dveří,oken,... tak jsem napsal, došel na Interview a vzali mě- podotýkám že moje angličtina je tristní, a na to Interviw nevím podle čeho mě vybrali(snad to technický vzdělání), všude jinde bych letěl z holou prdelí okamžitě ven. Takže se dokáži vžít do vaší role a o obdivuju fakt že jste tak nápomocni ostatním, přitom se Vám to už několikrát vymstilo

precti si poradne, co obe damy napsali. aniz by to byl jejich umysl, poradily ti nejvic, jak mohli.