Emigrantovi zapisky- Z domova domu

Pokud nekdo ocekava dalsi dil o zivote v UK, ma smulu. Nyni budu psat o nasi prvni dovolene v Cechach.  Verim, ze mi ctenari mi rozumeji a take si radi odpocinou od popisovani UK. Jako bonus se doctete, ze i v CR rve uredni siml.

Bydlime v UK a CR je nase rodna vlast. Tedy vydali jsme se z domova domu. Pres Victoria Green Line jsme jeli do Prahy na Florenc, kamz jsme dorazili v nedeli.  Cesta byla rovna misty zahnuta, ale celkem prijemna. S dopravni spolecnosti jsme byli spokojeni. Firmu nebudu jmenovat, abych nedelal reklamu, i kdyz Studentagency ji stejne nepotrebuje. Z Florence jsme se vydali metrem na Cerny Most, kde nas cekala moje mamka s Ferdou. Ferda je jeji auto- Favorit, ktereho mi pujcuje na dovolenou k opatrovani a huntovani ( mami, to je nadsazka!). Zatimco jsme jeli metrem na Cerny Most, mamka jela metrem na Florenc, aby nas prekvapila. Prekvapeni jsme opravdu byli, kdyz jsem ji z Cernaku volal, kde je. Na Florenci presedla a prijela za nami. Po vzajemnem objeti jsme nasedli do auta a chystali se odvezt mamku domu, abychom se rychle vydali do Jicina, jez byl na dva tydny nas docasny azyl.

Po nastartovani na nas Ferda promluvil sexi hlasem stada rozzurenych traktoru. Co me napadlo, byl deravy vyfuk. Pri letmem pohledu pod auto jsem zjistil svuj omyl. Vyfuk nebyl deravy, byl urvany. Za ohromneho revu jsme dojeli k mamce domu, cca 20 km. Misto klidneho navstevniho odpoledne a nasledne cesty do Jicina jsme shaneli opravare. Pravdepodobne uspesnost naseho snazeni odhadnete, napisi-li ze byla nedela odpoledne. Takze se stadem traktoru jsem dojel az do Jicina, coz je kolem 80 km. Sice se mi kamarad snazil pomoci zadratovanim vyfuku, ale pomohlo to jako aspirin na zlomenou nohu.

V Jicine jsme meli objednany apartman u nase drivejsiho domaciho. Na netu mel fotky jednoho apartmanu a podle ceny jsme ocekavali u druheho stejny standart. Ocekavani  zustalo jen u ocekavani lepsich casu, nebot shoda fotek a skutecnosti byla jako u londynskych share house. Nastesti to tak zle nebylo. Dalo se tam i bydlet. Zadna plisen, zadna vytlucena okna. Take zadny toaletni papir, zadne sirky k plynovemu sporaku… Nabytek ocividne z druhe (spise treti) ruky, matrace slamene a pod nimi misto rostu dratenka. Dratenka mi pripomela internat a kasarna, kde jsem ovsem neocekaval vyrazne pohodli. Nastesti nam pocasi pralo a narozdil o UK jsme si uzivali slunce a koupani. Zde se projevili me blbe vlastnosti. Flegmatismus (o nejz me z velke casti manzelstvi pripravilo) a smirci snaha. Takze jsme tam dva tydny bydleli. Nastesti jsme si predem vyjednali dvaceti procentni slevu.

Jeden z ucelu cesty do CR byly zkousky holek v jejich skolach. Martinka na zakladni skole (5.trida) prosla skvele a bez jakychkoliv problemu . Zato na Misine gymnaziu (prima) jsme stravili cele dopoledne. Po zkouskach jsme sli za panem reditelem, jez mel zas nejake problemy (prvni byli pri nasem stehovani do UK). Problemy dela spise cesky skolsky zakon, avsak pan reditel dela rad bububu. Byli jsme upozorneni na problemy a zvysene kontroly od kraje. Krajskou kontrolu zajimalo, napriklad, proc jsme v UK zmenili skolu. Nejvetsi problem jsme zpusobili nedodanim vysvedceni z britske skoly. Podle zakona musi byt zkousky vykonany do dvou mesicu od konce ceskeho skolniho roku a pred zkouskami musi byt dodano vysvedceni ze zahranicni skoly. Pominu-li absenci vysvedceni na nekterych skolach v UK, je tu jeste rozdilny konec skolniho roku. V UK konci skolni rok v polovine cervence. Tou dobou v ceske skole neni ani uklizecka.

Timto byly povinnosti za nami a mohli jsme si uzivat slunce, sena, jahod. Pokud bychom byli v Jiznich cechach. Slunce jsme si uzivali a  misto sena a jahod jsme meli koupani a ceskou kuchyni. Ac manzelkou preferujem kuchyni stredomorskou (deti tez, ale nic jineho nezbyva), obcas i ceska neni spatna, obzvlaste jste-li ve state, kde jsou nektere suroviny tabu. I kdyz tuku je zde dost. Hned v pondeli rano jsem sel pro rohliky, dalsi dny jsme si dali vajicka na speku, tlacenku, Becherovku….

Objizdeli jsme pratele. Jsem jediny ridic v rodine= jsem silne diskriminovan. Bohuzel v te zemi to neni tak moc trestne. Vsude nabizeli neco k piti a ja mohl akorat koukat, cichat a nadavat. Take jsem se sesel s byvalymi kolegy z prace a zjistil, ze duvody proc jsem odesel pretrvavaji.

Nedavno jsem sice popisoval problem s britskym uradem, ale zatim se jednalo o jedinou spatnou zkusenost. Po ceskych zkusenostech s obehavanim uradu a pocitem obtezovani uredniku je zde prijemne pocitit, ze tu jsou urady pro me a ne ja pro ne. Navic spoustu lze vyridit telefonem a postou. Zatimco zde vas urednik oslovi; “Hallo, can I help you”, cesky urednik vas (temer) oslovy; “co otravujete, ted volam s kamaradkou”. Nejedna se pouze o statni sektor, ale napriklad i o banku, kde jsem si menili penize. Byli jsme svedky, kdyz prisel zakaznik do banky pro potvrzeni na vypis. Potreboval ho pro ceskou ambasadu v neEU state. Pan mluvil velmi slusnou cestinou s vyraznym vychodnim prizvukem. Urednice stravila cca 20 minut vysvetlovanim, ze se jedna o nestandartni operaci a je s tim problem (potreboval jedno razitko). Nakonec s oblicejem kyselejsim nez celosvetovy meeting citronu, razitko dala, coz trvalo ani ne pet minut. Po slusnem zakaznikovu podekovani a rozlouceni uz jen odpovedela nashledanou s prijemnosti pitbula zakousnuteho v jakekoliv casti tela. Po nasem okomentovani situace, z pohledu britskeho bankovniho zakaznika, urednice pripominala natlakovany parni kotel tesne pred vybuchem.

Nez stacil zazvonit zvonec, dovolene byl konec. Pres Florenc a Victorii jsme dojeli do Addlestone. Dojeli jsme z domova domu.