Next day delivery

Kdo by tu formulku neznal... Jako ostatně každý další uživatel portálu ebay mám tuto dodací podmínku v oblibě a samozřejmě mě velmi potěší, když ji druhá strana i dodrží.
Nicméně, chci se s vámi podělit o zkušenost s démonem společnosti UKMail jménem Luis Pellegrino, který je patrně pouze pseudonymem pro "sorry, ale na tvoji adresu se nám prostě nechtělo".

 

Takže, minulou středu se mi naskytla na ebay docela výhodná koupě a proběhl docela standardní postup - kontrola feedbacku prodávajícího, ceny dopravy i možností doručení koupené věci...platba přes paypal a začátek doby očekávání doručení zásilky. Ještě podotýkám, že doručení nebylo uvedeno jako "next day delivery" ale "24-hour delivery by courier".

Asi to bude pracovní deformace a důraz na přesnost v mé profesi, ale po uplynutí 25 hodin následujících doručení mailu o odeslání mé zásilky jsem počal býti lehce neklidný. Stručný dotaz na prodávajícího odhalil, že zvolená kurýrní společnost nezvládla zásilku převzít ve středu, tedy v den "potvrzení odeslání", ale až ve čtvrtek odpoledne, čímž se zásilka údajně opozdí o jeden den a bude doručena v pátek ráno.

Po dobrém pátečním obědě a důkladně prostudovaných novinkách z rodné země jsem naznal, že uplynulo dalších cca 29 hodin od druhého pokusu o převzetí zásilky a obrátil se na danou kurýrní společnost, aby mi vysvětlili, kolik že těch hodin se vejde do 24. Byl jsem náležitě vybaven číslem zásilky a odkazem na webovou stránku, kde bylo možné domnělý průběh doručování sledovat. V naději, že zásilka už je na cestě Londýnem jsem se spokojil s tímto prohlížečem a pochvaloval si nový zbrusu nový zvonek označený číslem bytu tak zřetelně, že by na kafe mohl přijít i Stevie Wonder. Sdělená doba dodání byla do 17.00.
"Už" v 14.40 jsem opět volal danou firmu a požadoval číslo na řidiče dodávky, který mi měl doručit zásilku. Omuvili se mi, že číslo nedají, ale že mu zavolají sami. Dostalo se mi odpovědi více než hezké: "Za 10-15 minut to máte doma".
Leč zpráva zobrazená na webové stránce po uplynutí daných 15 minut zněla jasně: "No one in - card left". Dopálilo mě to, nejenom že jsem byl celé dny doma a očekával zásilku a zbrusu nový zvonek zářil novotou do prosluněné ulice, ale ani ta karta dveřmi nepropadla. Rozhodl jsem se převzít iniciativu v této věci a dotázal se na adresu depa označeného prozaicky Hemel Hempstead. Adresu jsem dostal, hnedka ráno v 6.30 jsem vyrazil na danou adresu depo najít. V 7.15, po seznámení se snad se všemi bezpečnostními agenturami v průmyslové zóně Hemel Hempstead jsem měl jasno - depo tu prostě už několik let není. Krátký telefonát firmě UKMail, ve kterém jsem slečně operátorce poměrně plasticky popsal vzhled i rozměry plotu kolem nově upravené stavební parcely, kde kdysi bývávalo depo UKMail, mi dal další šanci. "Ono se to sice nazývá Hemel Hempstead Depot, ale fyzicky je vlastně na adrese v Radlettu," zahučela dívčina do sluchátka hlasem poměrně unavené zpěvačky z pubových karaoke soutěží. A tak už zase na cestě, vyťukávám další post code a Garmin poměrně neochotně hlásí "Recalculating".

Z rádia se zrovna ozývalo "....když svoje lodě proti proudu táhnem...", když jsem zakotvil u tentokrát skutečného depa UKMail v Radlettu. Ze skladu se vypotácela malá a štíhlá postava v zaprášených montérkách a protáhlá tvář se po mém představení zkroutila do nuceného úsměvu: "Ano, ty jsi mi včera volal, asi třikrát. Jo, máme to tady pro tebe." Odcupital někam za dveře a potom mi na rudlu přivezl konečně krabici s očekávanou zásilkou. Ten večer jsem usínal poměrně spokojeně, i když jsem měl docela živý sen, kdy na depo UKMail dorazila krabice poštou s označením "Undelivered", po jejímž otevření byla nalezena postavička malého Itala se jmenovkou Luis Pellegrino, který měl na čele kancelářskou sponou nastřelenou kartu s nadpisem "We were here, you were not in - delivery attempt card".

Co říct závěrem? Nevěřte ničemu, co kdo deklaruje jako jisté a určité, všechno je relativní. Společnosti, jejichž název obsahuje symboly příslušnosti k Británii nebo Anglii stojí většinou za starou belu, slušně řečeno, o zaměstnancích jejich slavných call center ani nemluvě