Tohle můj mozek nebere, aneb "Proboha co se to s námi děje ?"

Můj milovaný blogu, jsem v Anglii docela krátce a než jsem sem jela,  pár přátel mi říkalo: to je tam fajn, tam komunity drží pospolu snaží se si pomáhat...  je to prostě jiný nikoliv však horší. 

Po pár týdnech a včerejším zážitku bych tvrdila opak. Popíšu Ti poslední příběh, jež mě k tomuto pohledu a přesvědčení vlastně přivedl.

Bylo pondělí, když mi můj kamarád oznámil, že má práci v Londýně a že si dal, sem na pohyby, inzerci „hledám dva brigádníky“ aby mu pomohli s vyklízením. Byla to práce na tři dny po 9 hod. cena 7liber na hodinu. Přihlásilo se docela dost uchazečů včetně žen, vzal dva první. Všechno bylo domluveno a tak se ve středu vyjelo do Londýna. Ve čtvrtek jel pro brigádníky  a začali s prací, jeden byl mladý slovenský studentík Lukáš, jež toho sice moc o práci nevěděl, ale za to se o to víc snažil a druhý Dan byl údajně z oboru, šlo jim to poměrně dobře / na vyklízení se toho moc zkazit nedá / a tak to pokračovalo i v pátek, kamarád jim nabídl, možnost další spolupráce pro jeho firmu. Když jsem je trochu poznala, přišel mi Dan takový trochu "velkohubý" v tom kde byl, co byl, jak byl, ale třeba byl, i když pokud ano, asi by takhle nehledal brigádu a neměl  v peněžence posledních pár liber, ale jak se říká kdo ví...  V sobotu se stalo něco opravdu kuriózního, prostě perla, která vás dostane na kolena. Kamarád jel ráno vyzvednut brigádníky, byl tam pouze Lukáš, kamarád volal Danovi a on s podivnou artikulací, řekl „sorry já jsem zaspal“. Vzhledem k tomu že to byl druhý konec Londýna, nemělo smysl začít s několikahodinovým zpožděním, když se práce měla dokončit co nejdříve. Kamarád tedy nabral Lukáše a práci za tři museli prostě dokončit ve dvou. Pustili se do toho, měli oba co dělat, aby to stihli. Vzhledem k tomu, že se jednalo o sklep a odlehlejší místo, si kamarád nechal telefon v autě neb tam dole stejně nebyl signál. Když před obědem přišel do auta zjistil, že má několik desítek nepřijatých hovorů a několik sms od Dana  ve kterých mu vyhrožuje, že mu musí zaplatit a že sice on zaspal, ale pro ty prachy si jede s kámošem atd... prostě takové ty kecy, když má někdo pořádně naváto, místo aby se kál tak si ještě otevírá hubu, říkám kamarádovi hele Láďo, vyser se na něj nic m nedávej za tohle já bych se na něj z vysoka "......"můj kamarád mi říká, "ne nejsem hajzl" a tak mu zavolal a oznámil, že takový sms  si může ušetřit , že na to nemá čas a pokud zapomněl musí dělat i za něj a vzhledem k signálu má tel. v autě a že jakmile bude vědět , že mají hotovo, tak mu dá vědět aby si přijel na metro pro peníze/ pozn. metro bylo asi hodinku od práce/. Na hodinu se vše zklidnilo, kluci se v klidu najedli a šli dál pracovat, aby byli co nejdřív hotoví, jaké bylo překvapení, když ve tři skončili a telefon opět zahlcen zprávami dopoledního typu. Moc jsem to nechápala, nicméně Láďa zvedl sluchátko a oznámil mu, že ve čtyři bude čekat u metra. Dožralo mě to a opět jsem byla, ten kdo si rýpnul, že za tohle chování bych se na něj "...." , řek mi, že to prostě nemám řešit. Vztekala jsem se tedy uvnitř a říkala si , co se musí stát aby se kamarád taky začal chovat jako svině a místo pokory za to, že prostě udělal chybu a sypal si popel na hlavu se choval jako arogantní hovado.

Dojeli jsme na metro a vysadili Lukáše, čekali jsme na to kdy se Dan uráčí si vyzvednout peníze. Pořád jsem kousala v sobě vztek z jednání onoho Dana a Láďova přístupu, za celou dobu ani neuvažoval o tom, že by mu nezaplatil nebo aspoň strhl pokutu. To co se stalo pak, mě odzbrojilo totálně. Dan přišel velmi svérázným krokem, táhl z něj ještě alkohol, takže předpokládám, že se slil, jak zákon káže. Láďa mu vyskládal 126 liber přesně, bylo vidět, že je chlapec velmi překvapen asi nebyl zvyklý, že by se dočkal od jiných stejného přístupu, nicméně jak byl nachystanej vystartovat, začal mít takové ty dobré rady „ jak ví kde bydlí a co jí na večeři a jak neumí vůbec odhadnout lidi / souhlasím s Danem neb kdyby Láďa uměl lidi odhadnout nikdy by se nemusel mazat s takovým velkohubým „…….“  Jak říkávala moje babička „ čím víc se člověk z hovnem maže tím víc smrdí „ a proto je lepší se mu vyhnout  ! Později,  jsem zjistila, že jsem se nemýlila neb onen pán má u stavebních firem kolem Londýna docela divokou pověst;)

K závěru se ještě musím usmát, neb tady na pohybech jsem četla, že ten dotyčný muž tady hledá o kamarádovi informace, pokud má zájem co má rád nebo co dělá atd… klidně mu je poskytnu, nicméně s penězi nepočítám neb ty už pravděpodobně prolil krkem. Usuzuji to dle toho, že ještě večer kamarádovi přišla od něj  divoká sms v podobě  „jsem přesvědčen , žes mi ty peníze nechtěl dát, ale zas tak blbej nebudeš, když sis sebou vzal tu ženskou, jinak bych Ti tam jednu natáhl. ANO VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, NAJEDNOU JSEM SI UVĚDOMILA, ŽE JSEM ZKAZILA KAMARÁDOVI ŽIVOTNÍ LEKCI O TOM, ŽE ZA FÉROVOST SI ZASLOUŽÍ JEŠTĚ POŘÁDNĚ PŘES DRŽKU !!!