PENÍZE, PRÁCE, PENÍZE

Peníze, práce, peníze to je kruh, ve kterém se točíme celý život. A také o tom pořád mluvíme. Většina lidí mluví o penězích. Podle množství peněz jsme posuzování a to zajímavým způsobem. Když jich máme málo, jsme neschopní, když jich máme dostatek, jsme podezřelí. Vydělávat více než lidé okolo nás je téměř neodpustitelný hřích. A co teprve, když se rozkřikne, že jsme dostali děditství. „Proč právě oni?” zeptá se naše okolí a okamžitě jsme vystaveni testu dobročinnosti. Všichni naši známí potřebuji půjčit. Číhají na nás všude. A zkusme jim nevyhovět. Děditství nedostáváme každý den, stačí si něco finančně hodnotného pořídit. Dcera mého přítele si před nedávnem koupila byt. A pak dokola vysvětlovala, že polovinu bytu kryje hypotéka a že ji musí splácet. Lidé žijí mimo realitu. Ve škole nás naučili posuzovat jiné lidi. Když budeme jezdit autem, jakým jezdí většina, bude všechno v pořádku. 

 

Někdy se mi zdá, že lidé žijí ve stavu pomyslné schizofrenie. Na jedné straně vydělávají málo peněz, které jim nestačí, trápí se závistí vůči těm, kteří v jejich očím mají více a na straně druhé je vůbec nezajímá, jak k penězům přijít. Nezajímá je, co je třeba změnit a co udělat, aby vůbec mohli nějak začít. V dnešním světě je tolik možností. Informace leží téměř na ulici. Lačné oči hledí na ty, kteří jezdí po světě s laptopem a provádí svůj byznys. Je to super. Ale vyžaduje to práci, množství práce a to už tak přijatelné není. Jeden můj kolega, který se věnuje osobnímu rozvoji, zveřejnil na internetu svoji přednášku o lenivosti. Trvala 46 minut. Do diskuse se zapojilo více než 200 lidí. Kladné komentáře se daly spočítat na prstech jedné ruky. Většina psala o tom, že to bylo dlouhé, nepotřebné, hloupé, nezáživné a ještě hůř. O co tady vůbec jde? Z komentářů se přece jasně dalo vycítit, že jejich autoři nejsou za svého života právě happy. 

 

Myslím si, že lidé si málo uvědomují, že mají jenom jeden život. Když si životní čas neumí představit člověk v patnácti, chápu to, ale co dospělí? Nebo lidé, kterým je padesát. O problémech důchodců se mluví pořád a všude a stejně většina věří v nějaký zázrak, který to vyřeší. 

 

Ti, kteří chtějí vyjít ze situace, ve které se nacházejí, patří druhá část mého článku. Řídila jsem se tím sama a vím, že to tak bylo dobře.

 

 Jestliže se nacházíte v životní situaci, kterou chcete změnit, potřebujete dobré informace. Je  jedno, jestli se vaše změna má týkat práce, peněz, vztahů, hubnutí nebo jízdy na koni.

 

 Poslouchejte lidi, kteří v tom, co chcete změnit, mají výsledky. Vyberte si dobře. Pozor na teoretiky. Mám v Čechách řadu kamarádech, které se zabývají některou z oblastí ezoteriky. Léta. Ani jedna nemá po celou dobu uspořádaný svůj vlastní život. Vyberte si dobře a respektujte toho člověka. Prostě ho okopírujte.

 

Přečtěte si dvě až tři knihy z oblasti, která se týká změny vaši situace. Ne padesát knih. Když do vyhledávače napíšete např. úspěch, dostanete tolik informací, že budete číst do nekonečna. Dvě tři knihy pro začátek stačí. Ale čtěte. Přesvědčení, že víme a známe, nemusí mít pravdu. Věci se mění. Pokud chcete např. změnit zaměstnání po deseti letech, věřte mi, že i přijímací pohovor dnes vypadá jinak. Při četbě si dělejte poznámky a stále se ptejte, jak je využijete.

 

Neexistují žádné mýty o úspěchu. Nejsou to žádné triky. Knížka Tajemství se velmi dobře prodává.  Lidé to chtějí poznat, je to tajemné a nevyžaduje to žádnou práci. Samo ale nic nefunguje. Novou práci nezíská člověk, který nepošle potenciálnímu zaměstnavateli dobře napsaný  životopis, jak vydělávat peníze v podnikání se člověk musí naučit i tu jízdu na koni je třeba natrénovat. Určitě jste slyšeli, že svoji práci máte mít rádi nebo dokonce, že cesta k cíli je důležitější než cíl samotný. Cesta k cíli je důležitá. To je pravda. Mnohému se naučíte a obohatí vás to. Ale nesmíte na té cestě zůstat. Vzpomínám na řadu obchodních zástupců, kteří obchodování milovali. Rádi se potkávali s lidmi, rádi s nimi rozmlouvali, ale nic neprodávali. Lásky ke své práci se nikdo nenají. Ani svoji motivaci ne. Někdy přemýšlím o tom, jakou motivaci měl můj děda, když brzo ráno vstal a šel orat pole. A druhý den zas. To, co se počítá, jsou výsledky. 

 

Nechtějte všechno změnit hned a být hned v něčem nejlepší. Za pár dní nevyděláte hodně peněz, nezhubnete 20kg a nenaučíte se jezdit na koni. Ale každý den postoupíte. Víte, je hodně lidí, kteří by chtěli být na vašem místě. Ale jejich situace je třeba k vzhledem k jejich zdravotnímu stavu neměnná. Věřte mi, že vaše situace bude za rok úplně jiná. Stačí použít osvědčený postup a pustit se do akce.  

 

www.zivotbezlimitu.com