Dotyky reality

Sobotni odpoledne. Po pravici lahev piva, po levici Dunhillky, konecne uveleben ve spravne poloze, ziram do sveho noveho elektronickeho zazraku, pripraven zaznamenavat myslenky svetoborneho charakteru. Prvni pismena, prvni slova, prvni vety tohoto noveho blogu, jenz je ambiciozni, nalesteny a blyskavy, jenz zastini vsechny ostatni. Bolg, jenz zajisti svemu autoru nekonecnou slavu a konkurenci bezesne noci a narust spotreby antidepresiv. Cile jsou stanoveny jen ty nejvyssi. Nejvissi navstevnost, nejvyssi oblibenost, nejvyssi kulturni pozitek a nejvyssi kvalita. Hranice neexistuji, moznosti maximali. Nekonvencnost zarucena. Kazdemu kdo se jen pokusi tento blog prekonat hrozi zostuzeni a verejny vysmech.

To by tedy bylo. Neprekonatelny uvod prekonan, lahev piva taky a popelnik se zacina plnit. Pohledem z okna zjistuji ze zacalo prset. Po trapne slunecnem dni se priroda nastesti umoudrila a v podvecer spustila dest. Stare dobre Anglii tak zajisti vlahu, farmarum timto dostatecne velkou urodu a mladistvym prekazi jejich plany na dnesni vecer. Kdo by se prece opijel a delal bordel v ulicich kdyz prsi. Policie tak bude mit klidnejsi noc a uklizeci zitra rano mene prace. Ostatne, je jaro a prset ma. Neni ten dest uklidnujici? Samozrejme ze je! Procisti vzduch, smyje z cest pozustatky z prohyrene noci a spisovatelskym kapacitam i obycejnym pisalkum prihraje nove myslenky na kterych pak oni stavi ci bouraji. Bohuzel u me to tak nefunguje. Dest na me sice pusobi prijemne, lec bohuzel nove myslenky mi vnukne spise lahev piva. Stejne nevim co na tom lidi vidi. Chlastat a spat. Je preci tolik veci do kterych by lidstvo melo vrhnout cas a energii. Ekonomicka krize na obzoru, ceny nemovytosti povazlive kolisaji, ilegalni imigranti perou spinave prachy, zdejsi socialisticka vlada zvysuje danove zatizeni obyvatelstva na neunosnou mez, kriminalita roste, duvera v policii klesa a zatimco tatkove a mamky sedi v hospodach a nejvic je trapi zdali se ManU podari vyhrat mistrovsky titul, jejich deti pobihaji nekontrolovane po ulicich a vrazdi sve vrstevniky. Ze by to bylo vsem jedno? Ze by uz vsichni rezignovali na vse co se deje kolem nich? Vsichni snad podlehneme nasi konzumni pohodlnosti?

V tuto chvili je ovsem na miste podotknouti, ze pri tretim pivu uz svet nevypada zas az tak zle. Benzin je sice drahy, ale ne az tak drahy abychom si nemohli zajet na golf. Ze nedostanem mortgage? Prinejhorsim budem jeste rok rentovat a pak mozna dalsi rok a uplne pri nejhorsim se o nas postara council. Kriminalita? Jen at si na nas nekdo neco zkusi! Policie? Ti at nahani ty parchanty co delaji po nocich v ulicich bordel. Beztak se jich boji. Jedinym tedy opravdu zapeklitym problemem zustava zisk mistrovskeho titulu. Manchester, nebo Chelsea? At uz kdo fandi tomu ci onomu, tak ten kdo fandi druhemu, je stejne looser. At uz to skonci jak chce. A pokud to nevyjde zrovna podle predstav, s kamarady v hospode nakonec stejne vsechno zapomenem. Skoda jen ze ta vystrizliveni jsou tak neprijemna a ten naraz neprijemne tvrdy. Jako by nas nekdo bil palici reality do hlavy.