Je to vazne smutne jak se nekteri - a bohuzel neni jich malo - dokazi sproste chovat a jednat. Zase na druhou stranu - lepsi dozvedet se pravdu takhle pozde ale porad jeste zavcas, nez az po nastehovani, kdy by ti ta ‘omladina‘ nejspis udelala ze zivota v domku peklo. My jsme si zrovna pred par tydny podobnou zkusenost prozili - sice z druhe strany a nebylo to o veku, o to vic vsak o lzi a pretvarce. Inzerovali jsme volny pokoj a meli striktne a jasne stanovene pozadavky na nove spolubydlici - na zaklade nekolika predchozich negativnich zkusenosti s lidmi co sem prijeli naprosto nepripraveni:
‘‘.... We are looking for a quiet, decent, easy-going English speaking professional, non smoker. Someone who wants to get new work experience abroad, who is interested in improving his/her English and who is eager to discover hidden gem of South Wales countryside – the Valleys. However – if you struggle with low level English (it means you don’t even understand what is written here), or if you have not enough money for your start in the UK (£1000 +), or if you are a person of completely different customs (house smoker, wild party lover, noisy night adventurer,...), please save your time and don’t reply!!! Otherwise – we’ll be looking forward to hearing from you ....‘‘
Kontaktovali jsme slusne vypadajici cesky par hledajici bydleni specialne ve Walesu, v klidnem prostredi, daleko od preplnenych velkomest. Ona – ucitelka s aprobaci Anglictina/Cestina, On – automechanik s nekolikamesicni pracovni zkusenosti ze Skotska, sice pry se slabsi Anglictinou, ale ze uz se tesi jak tu bude chodit na kursy co jsou u nas zdarma a jazyk oprasi. O cigaretach ani zminka, a to ani po dalsim e-mailu ve kterem jsem se znovu vyslovne ujistoval zda-li nekouri – bez odezvy, tudiz jsme ocekavali nekuraky.
Kdyz prijeli tak to zacalo – jedno prekvapeni za druhym: Ze JEHO Anglictina je zcela nulova, ze ON sem vlastne vubec jet nechtel, na Anglictinu chodit kategoricky odmitnul ze on to nepotrebuje (!?!), na dvorku se zacaly hromadit vajgly od cigaret,..., - nafoukani, arogantni, proste katastrofa. Ja za toho kluka vyrizoval NIN, obvolaval jeho jmenem volna mista z jobcentra - i kdyz sance bez jazyka sehnat praci byla prakticky nulova, nas landlord jim ve svem volnem case posilal kontakty na restaurace kde zrovna nabiraji,... A oni? Ona si behem par dnu nasla full time job pokojske na hotelu, on byl ale celou dobu jenom na baraku nebo si jezdil na vylety po okoli. Landlordovi jednoduse oznamili ze nemaji na najem, ze musi pockat (!!!), a napsali mu kdy zaplati. Po 5 tydnech, den pred slibenym vyrovnanim s landlordem, zmizeli bez jedineho slova jak para nad hrncem se skoro £200 dluhu. Cert vem penize, o to ani tak nejde (cast dluhu se nam nakonec podarilo pokryt z jeji posledni vyplaty), ale o ten dojem jaky tu zanechali a jak se tu chovali. Nelhat a napsat rovnou pravdu do mailu – nikdy bychom sem nenechali prijet nekoho s nulovou Anglictinou, navic nekoho kdo sem vubec ani nechce. Byla to jen ztrata casu nas vsech, nejvic na tom ale tratili stejne jen oni 2. Takove moznosti tu meli, jen kdyby chteli. Kazdopadne dobre ze jsou pryc. Preju jim aby v zivote nepotkali mnoho takovych jaci jsou oni sami.
Nastesti ale nejsou vsichni stejni, vetsina byvalych najemniku byli slusni, uprimni, pohodovi a zodpovedni spolubydlici, se kterymi jsme si vyborne rozumeli. Verim ze i v Londyne bude takovych hodne – nevzdavej to, nehazej jeste vsechny Cechy do jednoho pytle a hledej dal, urcite najdes. A 51 roku – co to je? - Nejlepsi leta. Zalezi jak se clovek chova a jaky ma pristup k zivotu. Mne je 39 a citim se na 25 :-). Pokud bys mela zajem tak my sice v domku volny pokoj mame, ale bohuzel – neni to Londyn.