Vím, že jako iniciátor této diskuse jsem za to trochu zodpovědný, rodiče jsem neměl v úmyslu popudit, ale:
a) tomu, kdo pracuje pořádně, eventuelně tedy pokud pracují muž i žena na full time, tak stejně tax credit i child benefit vyjde na nějakou zanedbatelnou částku,
b) spokojený důchodce živený ze státních peněz je trochu science fiction, to je dost podstatná banalizace. Aby mohl člověk odejít do důchodu a užívat si důstojný důchod v UK, měl by si od svých 27 let odkládat nejméně 300 liber měsíčně bokem, což podstatu mého dotazu nepostihuje. Na druhou stranu existuje velké procento anglických důchodců, kteří zanedbaní a bez pomoci umírají na samotu a různé a jiné další příčiny.
Co mě na tomto celém systému zaráží je velkorysost anglické vlády vůči obyvatelům EU. Beru to že svůj Commonwealth svým způsobem vykořisťovali, takže jim to v určité míře vrací, ale vstup do Unie byl pro Angličany tragičtější než ztráta kolonií, ze ktreých aspoň něco měli.
Abych se konečně vymáčkl a zbytečně vás počestné rodiče, kteří tráví čas s dětma a vozí je na nákladné aktivity za přispění tax creditu, čemuž lze v podstatě jenom těžko naplno věřit, tak mně není jasná jedna podstatná věc. Dnes a denně se setkávám s lidma, kteří žádají nalevo/napravo, ani neví co, ale požadují peníze. Z celého toho vyplývá, obrazně řečeno, následující "hurá systém", příklad: "Jsem svobodná matka čtyř dětí a neberu žádné peníze." - "V pořádku, žádné jsme Vám taky nepřiznali." - Ale vy mně musíte poslat peníze, z čeho budou ty děti žít." - "Vyplatíme, pokud to uznáme za vhodné..."
A tak dále pořád dokola. Závěrem si neodpustím cynickou poznámku a tu si přeberte, jak chcete. Proč by měl někdo dostávat peníze za to, že nemaká a ještě si naflákal tolika fracků, když se o ně nedokáže postarat? Požadovat peníze od vlády s dětma v roli rukojmích zdá se mi být poněkud nešťastným, aneb namísto šoustání jako králíci by se měli tito lidi zamyslet nad tím, že takové dítě tu na světě něklik let stráví i v podmínkách "popisované hmotné nouze".