Emingrantovy zapisky- V zemi Harryho Pottera

UK je zemi nejen Harryho Pottera, ale take Beatles, Beckhama, Jacka rozparovace a dalsích. Jenze muj pobyt tady je s Pottrem spjat. Nejen ze jsem tu precetl posledni dil jeho sagy. První zamestnani jsem mel v Chepstow, kde vyrustala  J.K.Rowling. Nyni bydlim v Surrey, kde Potter bydlel se strycem, tetou a Dudleym. A zrejme musim mit kouzelniceke nadani, neboť jsme emigraci zvladli a usadili se tu.

Slysel a cetl jsem od spousty lidi co prijeli do UK: „ Myslel/a jsem, ze umim dobre anglicky a tady jsem zjistil/a opak“. Se mnou to bylo jinak. Myslel jsem, ze umin mizerne anglicky a tady jsem zjistil, ze je to pravda. Po vyjiti z Bristolského letiste jsem volal Karlovy (muj novy boss). Rekl toho hodne, avsak jedine co jsem porozuměl bylo trafic+ 20 minutes. Usoudil jsem, ze mam cekat. Usoudil jsem spravne. Jsem to ja, ale bystry hoch (skoro jak Timur s celou partou). Karl prijel, posbiral sve ovecky a vyrazil smer Newport.

Pri prejezdu mostu mezi Anglii a Walsem jsem se naucil první frazy, jez jsem nasledujici pulrok slysel mnohokrat- „England shit, Wales good“.

Kolektivne jsme byli zvedavi na ubytovani, obzvlaste po Karlovu nekolikatem ujisteni; „nice house“ (nemel na mysli jihofrancouzskou drubez). Ne, ze bych ocekaval bazen, plny bar a pokojskou nahore bez (tim nemyslim plesatou), ale pod pojmem nice house si predstavuji neco zcela jineho. Po vice jak roce v UK jsem pochopil- byl to opravdu very nice house. Dokonce jsme meli i nove postele. Co na tom, ze levnejsi uz jsou jen nafukovaci matracky. Alespon byli bez munek (znam prijemnejsi zpusob jak je chytit). I zcela nove nadobi jsme dostali. Po dvou tydnech na nem se objevujici rez byla zrejme premie (nadobi menici barvu= Hi-tech).

Dum byl dobre vybaveny- po anglicku. Mel vsechny dvere, okna, dva kohoutky a nefungující ohrev teple vody.  Dle Karla se opravar dostavi v sobotu (nadchazejici den) dopoledne, pak odpoledne, pak v nedeli rano, pak… Alespon jsem na mlada kolena zacal s otuzovanim. Konecne jsme se ve stredu mohli omyt teplou vodou. To bylo radosti na starem belidle.  Zase jsem s otuzovanim prestal.

Pracovali jsme ve skladu ASDA jako pickers. Dle informaci ve sluchatkach jsme davali zbozi na palety a vozili je k vratum. Jezdili jsme na elektrickych vozicich. Na induction, pri zjisteni ze ASDA patri pod Wal-Mart jsem si pomysle, ze to bude zahul. A byl. Tam dokonce makali (nejen byli zamestnani) i Anglicani, i kdyz mene nez my. Casto bylo vyhrozovano vypovedi pri i jedinem nesplneni normy a celkove bylo jednani, slusne receno, nehumani (neslusne receno nepisi, neboť Pohyby nejsou porno web). Naucil jsem se dalsi anglicky vyraz- slave. Takze neni divu, ze to nekteri zacali vzdavat a nekteri byli vyhozeni. Skoro to vypadalo, ze misto mikrobusem nas zacnou svazet do prace na motore.

Jinak prvni mesic probihal v relativnim klidu. Szil jsem se se dvemi kohoutky, tapetami a koberci vsude vcetne koupelny, s obracenymi zamky u dveri i s auty stále v protismeru. Jen tak mimo; auta v protismeru se mi malem vymstila v Praze. Pri prechazeni jsem se rozhledl po anglicku a malem me prejelo auto, nebot prijelo z druhe strany nez jsem cekal. Naucil jsem se par triku, jez bych nazval Anglicka komunikace pro neanglictinare. Priste vam je prozradim.

Pri zarizovani prukazky do knihovny jsem na dotaz post code odvetil (neznaje post code system): „ normalne jako Newport“.

Moje první, skutecna, anglicka konverzace probehla pri objednavani pohovoru na ziskani NIN. Co na tom, ze mi to zabralo 20 minut, ac jini to maji do5 minut. Po vzoru Venclovskeho jsem zvolal; „ já su tak šťastný“. To jsem jeste netusil, ze je to pro mne zacatek konce u Labour Link. To zas jindy.