Danemark

Po řecku sme fest klačili skandinavii.Tam se nám líbilo ale mega draho a hodně špatnej přístup k městům s velkým autem. Párkrát sme se někam dostali ale ne tak často. Zrovna gdyš só u nás na dědine hody tak v malým městečku na jihu Dánska jsou taky. Ani jsme tohle nevěděli. Jednoho večera jsme si to protě zaparkovali na parkáču u malinké rodinné fabriky přímo v centru městečka Toftlund. Na to místo už nás musel doprovodit jeden veselej strejda s rohlikem na xichtu.(nikdy bych sám do takove uličky s truckem nejel) Vono se nám to hnedka nějak nezdálo, všichni happy jak cip.

Byl večír a taxme sedli před chládnoucí trucky který se tetelili v potícím se vzduchu okolo. Rozdělali jsme si malinkej vařič a udělali si ech turka, zapálili cigárko a špekulovali že se později pujdeme juknout do štatlu.

Po chvilce sezení jsme zaslechli známou a hlasite hrajicí kapelu. I písnička byla supr ale hrála ji nějaká náhradní trocha POP grupa. Jo vždyť to je Whiskey in the jar, jak to známe vod Metallica!! Tak jsme seděli, žgryndali voloviny  a chlemtali kafisko a škopka nabróšení vyrazit.

Vyrazili jsme do města a našli slávu nevídanou, jelení paštiky, labutí krky, slavíčí jazýčky a toho piva. Dobře peklo se tam jen pár selátek ale taky dobrý. Hnedka smese hrnuli ke stánku s ochtlem, enemže klajne problem, nemáme danský kačáky a eurenka nescó, že je to pré moc německý. Řikali nám to fšecko v humoru že klidně možeme platit ale že kurz je na chuja a oni by se stím museli votravovat, at si pré  hópnem do kešmašiny pro kačále. Jasné je to enem 100metrů. Za deset minut sme tam stepovali znova z ještě větší šlajznó. Lidi se celkem bavily naším profi přístupem k pití piva a gdyš sme řekli že sme z čech tak nám klepali po ramenech že tam se dobře slope.

Nu což pár tipku nas pozvalo na škopka, my dotahli z trucků RUM a šlivovicu, a bylo to takový že si to ani moc nevybavuju. Prej jsme vyhráli nějakou soutěž o nejvdálenější učastníky hodů, ale že by takova soutěž byla to vubec nevím.

SME SE OŽRALI JAK DÁNI.