MÁME LIDEM POMÁHAT ZEMŘÍT NA JEJICH ŽÁDOST

Najít správnou odpověď na tuhle otázku rozhodně není snadné! Spousta z nás včetně mě nad touhle věcí neuvažovali, pokud se s danou situací nesetkali a to bud jako pacient či blízký příbuzný daného pacienta.

Jak už je ve světě známo odborný název pro smrtící injekci je eutanazie. Kladu si otázku co to vlastně ta eutanazie je. Je to snad zabití pacienta lékařem? Nebo pouze lékař vykoná službu pacientovi, který si to tak přál a splní mu tím velkou službu? Jakmile jsme si jistí, že pacient umírá a máme se rozhodnout o tom, zda v léčebném úsilí pokračovat nebo jej přerušit, když nevedlo k vyléčení pacienta, snad spíš jen oddálilo jeho smrt, je správné v této situaci přistoupit na žádost pacienta a použít eutanázii?

Určitě i v tom hraje velkou roli i to zda pacient trpí velkými bolestmi, zda na danou léčbu má dostatek financí, zda se má o něho kdo postarat.
Nikdo z nás by určitě nechtěl zůstat někomu na krku, ať už z rodiny či někomu cizímu.

Je možné aby člověk mohl na dále žít či dokonce živořit bez naděje na uzdravení? Když už z dané situace není jiné východisko než „dožití“. Asi bych si totiž nedokázala představit, že by mi odešel mozek a tělu by se nechtělo, že bych musela být zabalená v plenkách a nechat se krmit jako malé dítě. Učit se při každém jídle, jak kousat a polykat. Učit se dokola pít a být závislá na tom, jestli se o mě někdo postará.
Je to velmi těžké rozhodnutí, ale nejspíš bych byla pro aby i v České Republice existoval zákon dovolující důstojnou smrt.

Ale samozřejmě, že každý má svůj názor. Pro schválení tohoto zákona by mohli protestovat a určitě by protestovali katolíci či jiní věřící. Podotýkali by, že člověku se jen tak život vzít nemůže a ani on sám by si ho brát neměl. Jednalo by se o vraždu či sebevraždu a to je proti katolickým zákonům. Nevěřící by si mohli říct ať to tedy nepoužívají a o eutanazii nežádají. Rozhodně by nebylo lehké z téhle situace udělat nějaký závěr.

Samozřejmě při schválení eutanazie by se měly zavést i řádná opatření proti zneužívání. Otázkou však je, kde je ta hranice, kdy pacient o smrt může požádat. Kdy je opravdu, tak nemocný a bezmocný, že chce zemřít. Vždyť každý z nás by to cítil jinak. Někdo si myslí, že umírá jen když se trošku bouchne a jiný vydrží zase příliš. Jak vážně nemocný člověk odpoví třeba na otázky psychologů, kteří by si jeho duchovno určitě chtěli prověřit a prozkoumat, zda se opravdu rozhoduje správně?
Rozhodně je kolem až příliš otázek, na které já jako neznalec nemám odpověď. Kdyby někdo z mích blízkých žádal smrtící injekci, drásalo by mi to srdce. Ale kdybych já byla v situaci bezmoci, bez naděje na uzdravení, eutanazii bych si přála!