Stoparka

Zacinalo svitat a ja pomalu rozeznaval siluetu budovy jeste nedavno uzivane celni spravou k pasove kontrole nas poutniku po prasnych cestach Evropou.  Nekolik minut nato, zacinaji pipat SMS s upozornenim na ceny roamingovych zprav a volani. Volne preladim radio, protoze signal Antenne Bayern se pomalu vytraci a Tina Turner zacina sipat a kuckat, jako by ji zacinala silna angina. Vypada to, ze ranni zpravy a Hanka Albertova budou po ceste do Prahy vitanym zpestrenim noci probdele za volantem. Je sobota a nema cenu ani volat znamym,  beztak se celou noc byli nekde bavit a tezko by nekdo z nich zvedal telefon.

Kousek pred Berounem se zastavuju pro naftu, kupuju ceske sladkosti a kafe v plechovce, vzdycky se na nej tesim uz z Londyna. Pani za pokladnou ztuhne usmev, kdyz si reknu o dalnicni znamku a hlavne mapu, kde komunikaci s odpovidajicim povrchem na ceste z maticky Prahy k nam na Moravu vlastne muzu najit. Osvezen jejim kyselym pohledem jsem na vyjezdu od pumpy zpozornel.  Hnedka za pumpou stala holka. Prokrehla chladem, s cigaretou v puse a kapuci hluboko do obliceje. Natahla ruku a lehce vztycila palec. Wow, temer vyhynuly druh stoparek ze by? - projelo mi hlavou. Zastavil jsem a cekal, az se dostatecne soustredi na predni leve sedadlo, kde k jejimu udivu bylo prazdno. Otevrel jsem okenko a slysim: "Dobrej, hele, ujel mi vlak a musim bejt za chvili v Praze, byl byste tak hodnej?". Pobidl jsem ji, at si nasedne a pozvolna se rozjel. Cesta do Prahy probihala temer mlcky, udajne byla party velmi bourliva a slecna udajne vubec nespala, kvalitni mejdan. Hezky rozdil, oproti nocni havarce na autobahn u Würzburgu, pomyslel jsem si. Po sjezdu z Barrandovskeho mostu se nechala vysadit na JETu. "Aspon si koupim cigara. Diky moc, ste hodnej.Hele, necham vam tu svoje CDcko. Jestli se vam bude libit, prijdte se mrknout na koncert." Zabouchla dvere a ja jsem se vylezl trosku protahnout, otevrel jsem kufr a hodil CD do menice. Kolem Pruhonic jsem bezdecne klikl na sestku a nastavil nahodne prehravani, po nekolika akordech se ozval divci hlas, ktery mi jeste chvili predtim popisoval parbu v Beroune. "Kdyz konci se den a usne ma zem, pak na malou chvili..."