Sverim se Vam se svym problemem a budu se Vas snazit usetrit vetsich a nepodstatnych detailu.
Doma sem mel uz od mala peklo, zatim co bratr mel vsechno. Pripravoval jsem se na odchod z domova uz od svych 15ti, chodil sem kazdy den po skole na brigady. Par dnu po mych 18tych narozeninach sem odesel z domova. Abych se uzivil, zacal jsem si privydelavat podnikanim. Nicmene podnikani se rozjelo rychleji nez sem zvladal a tak sem nedokazal ve sve naivite a duverivosti kontrolovat co dela leva a co dela prava strana. Po 2 letech diky svemu vykutalenemu kamaradovi jsem prisel o vsechno a firma mi padla. Pred padnutim firmy jsem volal o pomoc vsude mozne - v rodine, v bance, po znamych, dokud nebyl problem tak velky. Banka mne podrazila, takze jsem ji dal jeste 100.000 a zpet nedostal nic. Ackoli jsem byl asi na 30ti pobockach banky, nikdy se mi nepodarilo ani vyjednat snizeni splatek, ackoli v tu doby jsem doposud platil radne a vcas.
Firma padla a ja prisel o vsechno. Do Firmy sem dal vsechny svoje penize, k nicemu. Firma pak nedokazala plnit svoje zavazky a veritele na mne zacali podavat hromadne trestni oznameni a prohanet medii.
Netrvalo dlouho a prohaneni policii a medii vzalo za sve. Prisel sem o praci, nemel jsem penize a me moznosti reseni situace spadly razem do bodu mrazu. Po roce prohaneni mne nechala alespon byt policie (nastesti jsem nebyl nikdy z niceho obvinen) a na radu prisly obcansko-pravni zaloby.
Ackoli jsem mel s.r.o. vzdy soud bez problemu priklepnul vsechnu odpovednost na moji hlavu jako kdybych s.r.o. nemel. Byl jsem prakticky bez penez a byl jsem rad, ze jsem mel aspon na jidlo a kde tajne bydlet. Vzhledem k tomu, tak jsem se nemohl ani nijak pravne branit.
Vzhledem k tomu, ze se jedna o hodne (asi 80) malych pohledavek, ktere jsou pred soudem prakticky bezvyznamne, tak se stanou diky soudnim poplatkum mnohonasobne prevysujici vymahanou castku velmi velkym problemem.
Vzhledem k tomu, ze nemam 80 x minimalne 15.000, tak k tomu prijdou dalsi vylohy na vymahani a puvodne dluznych 300.000 Kc se zacne zvysovat do astronomickych cisel.
Co ale ma clovek delat? V tehle situaci uz se dostane do takoveho kolotoce, ze ktereho nema uniku. Rodinu to nikdy nezajimalo. Banky uz vubec ne, od pochybnych spolecnosti jsem si nikdy pujcit nechtel a uz vubec ne od lichvaru a beznou praci vydelat na pravniky abych se mohl branit, je dost nerealne.
Kdyz se dostanete do takove situace, tak nemate ani pravo zit v Cechach. Nemuzete pracovat, nemuzete nic mit, nemuzete nikde bydlet, nemuzete mit bankovni ucet.
Bankovni ucet vam okamzite zablokuje exekutor a diky tomu se nedostanete k vyplate.
Kdyz zamestnavateli reknete, ze chcete vyplatu v hotovosti, tak se Vam vysmeje.
Posledni dva roky musim pracovat jen pres agentury prace, ktere vyplaceji mzdu hotove a ohodnoceni neni nic extra, takze z toho zase nic nevyresite, protoze ja jsem vubec rad, ze jsem rad.
V cechach se mohou krast miliony a nikdy se nikomu nic nestane, pokud to skutecne delate ve velkem. Pokud mate nejaky mensi problem, tak stat s vama tak zapraska, ze budete radi, pokud Vam v tele zbydou alespon kosti. No a pokud tu masineriji prezijete a nejakym zpusobem vsechno poplatite, tak to ale stejnak nekonci. Banka Vam hypoteku neda minimalne dalsich 10 let.
Takze ja momentalne nemohu ani pracovat, musim delat otrocke prace pres agentury, nemuzu mit bankovni ucet, nemuzu mit klid, ziju v hruze a ve strachu uz 3 roky, s hruzou se kazdy den budim a s hruzou se kazdy den vracim domu. A moznost domluvy? To tezko... Kdyz napisete exekutorovi s zadosti o pomoc a povoleni splatek, tak je bud ani nepovoli anebo chce splatky tak vysoke, ze jsou pro mne stejnak absolutne nemozne..
Nevim co mam delat. Mam strach. Tenhle rok budu rok studovat anglictinu denni formou abych ji umel fakt dobre (ted sem samostudiem na urovni B1) a pak asi zdrhnu. Nemam ani nejmensi sanci tady prezit. Nicmene bojim se zit tady, bojim se zit v zahranici. Mohu zit vubec nekde?
Psal jsem to na rychlo, tak chyby prosim ignorujte.
Jo a to jsem jeste zapomnel dodat, ze misto toho aby mi doma aspon trochu pomohli, tak mi matka jeste podvodem stahla prachy z zivotniho pojisteni, kde jsem mel ulozene nejake nouzove finance. Stahla mi odtamtud pres 50.000 a kdyz sem si byl stezovat u ty pojistovny, ze matka padelala muj podpis a podvodem to ty pojistovne podstrcila k vyplaceni (pracuje tam), tak mi rekli, ze to neni tak velka castka a ze to resit nebudou.
Napis prosim vice o svem mladi prip. prvnich milostnych zkusenostech.
Lze vycitit ze to co jsi popsal jsou zatim jen stripky kosateho a barviteho osudu.
dovolim si zdejsi osazenstvo ponekud uklidnit:
nikdy neni nic tak horkyho, jak to na prvni phled vypada.
Quasi to napsal velmi poutave, ale na me to cele pusobi znacne neverohodne. proc? inu, protoze jsem v CR taktez podnikal, moje a spolecnikova firma byla dodavatelem Chemopetrolu Litvinov v oboru hutnich materialu a nase obraty byly velmi interesantni, stejne jako zisky. a podobne jako Q, i nase firma zbuchla.
podstatny rozdil je v tom, ze ja se nebojim priznat k tomu, ze jsem tu firmu polozil vlastni blbosti (a spolecnik s tim fakt nemel nic spolecnyho...). byl jsem mladej, namyslenej, do rukou se mi najednou z niceho nic dostalo dost penez (v roce 1995 byla moje vyplata cca 40kilo ceskych tolaru...) a ja debil s tim zachazel jak korunovanej idiot (kdo se krom mistniho podsveti mohl chlubit tim, ze jezdi v novem BMW 320i???). ze se z toho vyklubala dluhova past je jasny, a ze jsem v GB [b]HLAVNE[/b] proto, abych posilal penize na uhradu dluhu dle svych moznosti, je asi taktez jasne.
takze to pro Quasiho malinko shrnu:
byt neznam detaily tveho podnikani a nevim, kde je skutecny vinnik tvych problemu, prosim te: neunavuj nas pohadkama.
soudy v CR tenkrat pracovaly o dost hur, nez dneska a presto se mi podarilo vyvinit spolecnika z v.o.s spolecnosti (coz je u dluhu vrazedna pravni forma). dokazal jsem se se spoustou exekutoru domluvit tak, aby netrpela moje rodina - pouze v jednom pripade jsem musel pristoupit k extremu a donutil jsem rodice,aby me pravne nechali vystehovat z naseho baraku (coz je jediny legalni zpusob, ktery exekutor NESMI ignorovat, neb jsou na tom papire uredni razitka, ze s tim barakem fakt nemam nic spolecnyho...).
se spoustou veritelu se mi podarilo sjednat ledacos. a ve chvili, kdy jsem se probral a bylo mi jasny,ze se z tech sracek (promin, stando...) jen tak nevyhrabu, jsem okamzite zavrhl banky a pujcovny snu - nebot resit dluh dluhem je to nejhorsi, co po bankrotu jde udelat.
udivuje me, ze jsi nezminil moznost osobniho bankrotu, byt bych si s tebou zanotoval v tom, ze je nastaven spatne. pri prijmu 24kilo cisteho v roce 2008 jsem trikrat osobnim bankrotem neprosel, a to i pres to, ze bych do tri let (limit je pet let) uhradil 100% dluznych catsek. prusvih je v tom, ze soud nema povinnost zduvodnovat proc s OB nesouhlasi. zda se mi proto, ze jsi OB vubec nezkusil.
jiste, v onom roce 1998, kdy jsem bravurnim pocinem sundal do bankrotu firmu, ktera byla hlavnim dodavatelem chemicky v zeleze, taky tvrdil, ze za to muzou vsichni okolo, a taky jsem brecel, jak je svet na me zlej a osklivej. trvalo to mozna deset let, nez jsem pochopil, ze idiotem v one taskarici jsem ja a nikdo jinej. proste kdyz neni odpovidajici cash, tak si to volvo s80 t6 na leasing [b]FAKT VZIT NEMUZU[/b], stejne jako nemuzu nadavat tem ostatnim, ze jsem u jedne z velmi dulezitych zakazek zapomnel pohlidat termin rezervace materialu a ten nakonec koupila konkurence (neb dobre vedela, ze uzkoprofilovej material uz narychlo nesezenu, takze mi nezbyde nic jinyho, nez ho koupit zpatky od nich - za podstatne vyssi cenu). stejne tak muzu nadavat jen sam sobe, ze jsem se choval jak namyslenej fracek, kterej odmitl nabidku chemicky na zacleneni firmy do struktury holdingu s velmi stedrym odstupnym (byli jsme primou konkurenci jejich MTZky...) a se zajistenym mistem - velmi teplym a velmi lukrativne ohodnocenym mistem na dva roky...
proste. jses nejspis mladej. nevim, jestli hloupej, to neumim posoudit.
co posoudit umim je to, ze za vetsinu pruseru si muze kazdy z nas sam. na pohadky typu "vsichni se proti me spikli" uz nejmin pet let neverim.
zkus to jinak. a zacni tim, ze si sednes a priznas sam sobe, ze jsi to proste pekne zvrtal. a ze je na tobe, jak se s tim porves.
my ti s tim urcite pomahat nebudem (teda ne v tom zacatku, kdy to zavisi jen a jen na tobe...).
preji ti velmi depresivni den. ;) (a neboj. bude jich vic!)
podotek pod carou: to volvo s80 t6 si behem letosniho podzimu konecne koupim, byl to muj sen a splnim si ho. lehce ojety a za cash. souctem receno jsem za nej zaplatil nekrestanskou cenu :laugh:
Lehce mně tu z těch povídek mrazí v zádech. Existuje vůbec někdo tady v UK z našinců, kdo nemá žádný trudný příběh z Čech? OPravdu drtivá většina utekla před problémy? To jsem sám, kdo jen tak přijel do Londýna bydlet bez nějaké nutnosti něco splácet a vyrovnávat anebo si něco dokazovat? Wauuuuuuuuu :(
Ahoj,
přesně vím, co asi prožíváš.Manžel se dostal do stjných potíží (i když dluhy nebyly tak vysoké, jako u tebe).Byl ale OSVČ, tak letos na sebe vyhlásil insolvenci. Ikdyž si to nemyslel a prožívali jsme opravdu perné chvilky, kdy jsme dětem museli a doteď musíme vysvětlovat, že peníze prostě nejsou a exekutoři si u nás podávali dveře, stála jsem při něm a snažila se uživit rodinu z mé chudobné výplaty.Manžel byl nerudný pořád i o víkendech v "práci" a závěr??? Dluhy jsou stále jen mu před měsícem přibylo miminko s jeho první lásečkou :-((((. Pro mě to byl větší šok, než zminované dluhy.Těžko se z toho dostávám, je to strašné ponížení. Předtím jsme také plánovali, že tady se opravdu velmi těžko žije a podníká, tak že se přestěhujeme do UK.Dnes nevím co bude dál :-(. Nejdřív se musím vzpamatovat, a pokračovat ve zdokonalování angličtiny a jednou se se svou nejmladší dcerou do UK možná přestěhujem,i když ta bolest půjde s námi....
[quote]Lehce mně tu z těch povídek mrazí v zádech. Existuje vůbec někdo tady v UK z našinců, kdo nemá žádný trudný příběh z Čech? OPravdu drtivá většina utekla před problémy? To jsem sám, kdo jen tak přijel do Londýna bydlet bez nějaké nutnosti něco splácet a vyrovnávat anebo si něco dokazovat? Wauuuuuuuuu :([/quote]no to se ale pletes, protoze neni utek jako utek.
ja tu snahu vyresit to korektne mel uz v cr. dodnes nechapu ani ja, ani muj byvaly pravnik, proc mi soud osobni bankrot nepovolil, za tri roky by veritele dostali 100% pohledavek a ja bych byl cistej jak detska prdelka.
pak uz nebyla jina moznost. nez zit dalsich petlet z exekuce a minima, to radej tady. splacim podle mych moznostia nemam z toho vubec zadny trauma. to co jsem musel udelat, jsem udelal. ja tu dobrou vuli mel. stat bohuzel nikoliv, tudiz si nic nevycitam...
[quote]Ahoj,
přesně vím, co asi prožíváš.Manžel se dostal do stjných potíží (i když dluhy nebyly tak vysoké, jako u tebe).Byl ale OSVČ, tak letos na sebe vyhlásil insolvenci. Ikdyž si to nemyslel a prožívali jsme opravdu perné chvilky, kdy jsme dětem museli a doteď musíme vysvětlovat, že peníze prostě nejsou a exekutoři si u nás podávali dveře, stála jsem při něm a snažila se uživit rodinu z mé chudobné výplaty.Manžel byl nerudný pořád i o víkendech v "práci" a závěr??? Dluhy jsou stále jen mu před měsícem přibylo miminko s jeho první lásečkou :-((((. Pro mě to byl větší šok, než zminované dluhy.Těžko se z toho dostávám, je to strašné ponížení. Předtím jsme také plánovali, že tady se opravdu velmi těžko žije a podníká, tak že se přestěhujeme do UK.Dnes nevím co bude dál :-(. Nejdřív se musím vzpamatovat, a pokračovat ve zdokonalování angličtiny a jednou se se svou nejmladší dcerou do UK možná přestěhujem,i když ta bolest půjde s námi....[/quote]
priznam se ze nejak nechapu podstatu tvoji tvoji touhy odejit do UK - to jako fakt myslis, ze se ti tady bude dejchat lip? a ze na vsechno zapomenes ve chvili, kdy ti na lutonu nejakej zamestnanec uk border agency rekne "OK..."?? hm, tak to tedy fakt nevim...
Mercatus:
no ja mam pocit ze lidi co jsou v UK jsou z 99% takovy ktery proste z nejakeho duvodu utekli z CR.
nejcastejsi duvody jsou (neserazeno podle cetnosti)
-moznost trestniho stihani v CR
-leceni si ran z nestastne lasky/vztahu - ci utek od vztahu
-dluhy (at jiz utek od dluhu a skryvani a nebo vidina ze je z UK splatim
-nasrani v zamestnani z nejakeho podrazu(a bouchnuti do stolu "koncim a jdu do UK") (to jsem ja :-)
-pak jeste hodne mladi lidi kteri sem vlastne poprve jedou skutecne zit a tak trochu docasne utikaji pred rodicema aby nebyli pod dozorem.
A pak jsem si taky tak nejak udelal predstavu ze lidi kteri tu chteji zustavat natrvalo tak jsou bud
a) zkrachovalci
b) neprizpusobiva mensina ktera tady doji stat
c) lidi kteri v cechach nemaji dobre vztahy z rodinou, respektive tam zadnou rodinu/kamarady nemaji
d) lidi kteri maji za partnera cizince
At se nekdo neurazi ze vseho samozrejme existuji vyjimky, ale proste z mych zkusenosti to tak vetsinou vidim.
[quote]Lehce mně tu z těch povídek mrazí v zádech. Existuje vůbec někdo tady v UK z našinců, kdo nemá žádný trudný příběh z Čech? OPravdu drtivá většina utekla před problémy? To jsem sám, kdo jen tak přijel do Londýna bydlet bez nějaké nutnosti něco splácet a vyrovnávat anebo si něco dokazovat? Wauuuuuuuuu :([/quote]
Taky mam v Cechach trudny pribeh, ale s jinym koncem. Byly casy kdy jsme se dostali do takovych dluhu, ze jsme je resili dalsima dluhama (a bez podnikani). Do odjezdu do UK se je podarilo vsechny umorit, ale za cenu, ze jsem byl vic v praci nez doma a deti videl hlavne jak spi.
Jinak z duvodu podle Osmery k odjezdu do CR na nas pasuje bod 4, ale nebylo to jen v praci (to byla predposledni posledni kapka), ale celkovou spolecnosti v CR a stale velkou nesvobodou v CR
Z duvodu setrvani na nas neplati zadny z uvedenych (castecne C), ale je to hlavne zminena nesvoboda.
nemam o ceskych soudech nejmensi poneti (a jsem pesimista), ale i tak je v te story nejak moc podrezrele nedoresenych veci - vcetne napriklad OB.
pomoct si budes muset nakonec sam, ale prinejmensim motivacne - hadam ze na to budou uz i v cechach linky/agentury kteri te budou umet nasmerovat kam dal??
ale zbytek je na tobe, ber to jako blbou zkusenost do zivota :S pocita se jestli a jak se umis s problemem poprat, a ne kdo, proc, kvuli a jestli... sorry.
uz pred nejakejma trema rokama zacaly v cr pusobit jakesi "agentury", ktere pomahaly prave s resenim dluhu pres osobni bankrot. ale samozrejme zaruku dat nemuzou - posledni instanci je soud a ten je dost nevypocitatelnej. ja to zkousel trikrat, stalo me to docela dost penez za pravnika (a to jsem od nej dostal slevu, neb je to znamej...) a stejne jsem neuspel, byt muj prijem byl v ty dobe nad prumerem a mohl jsem snadno umorit vsechno, co tam bylo...
ja to zkusil, neuspel jsem a odesel jinam. quasimodo to nejspis nezkusil (alespon se otom nezminuje), a taky odesel. blbyje, ze takhle se toho nezbavi - ty dluhy na nej budou cekat. a to dlouho...
There are no replies made for this post yet.
Be one of the first to reply to this post!
Be one of the first to reply to this post!
