Ze zápisků řidiče londýnské dopravy: Dva pohledy

ŘIDIČ

Čekám s autobusem na zastávce se široce otevřenými dveřmi. Mám ještě tři minuty a tak nechávám dost a dost času všem nastoupit i vystoupit a provětrat autobus.  

Po první minutě nehnutého čekání  se lidé v buse začínají ohlížet ke kabině proč se čeká.

Ve druhé minutě se začínají netrpělivě na sedadlech vrtět  jakože by se už mohlo jet.

Když už běží  na třetí vyčkávací minutu raději než někdo z netrpělivých cestujících přijde ke kabině  s jízlivým dotazem proč se nejede, chystám se zavřít dveře.  Mačkám tlačítko zavírání dveří a chci rozjet autobus. V tom najednou „ááá sákra“. Ve zpětném zrcátku vidím jakousi postavu dobíhající k rozjíždějícímu se autobusu.

 „No jasně, zase nějakej zatracenej dobíhač a zdržovač“ říkám si. „Kašlu na něj, kdybych vyjížděl o dalších pět minutu později stejně tu bude někdo dobíhat. Takoví vždy čekají někde za rohem a pozoruji autobus. Když už se má rozjet tak najednou panicky vyrazí kupředu mávajíc rukama a kříčíc na celé kolo „POČKEJTE! POČKEJTE!“

„Počkáš si na další,  NAZDAR !“

DOBÍHAČ

„Konečně ten dlouhý den v práci je u konce“ pomyslel si jistý anglický úředník Ian Smiths a vykročil ze dveří po chodníku směrem k autobusové zastávce. V hlavě ještě probírá jakési nedořešené pracovní záležitosti  ale jinak se v duchu už vidí doma u večeře, televize a manželky.  Přemítá co by asi tak mohlo být k té večeři a pak co asi provedli dnes děti ve škole a co třeba bude večer v TV.

Přichází na roh ulice odkud v tu chvíli zahlédne na zastávce jeho červený autobus. Najednou nechá myšlenky myšlenkami a vystartuje co mu nohy stačí jako když do něj střelí. Vidí,  že autobus už zavřel dveře a vyjíždí ale přece se jen tak nevzdá a nebude čekat na další.  Běží za rozjíždějícím se autobusem co může, rozhazuje rukami a panicky volá přes celou ulici:  „HOLD ON !  HOLD ON !“       

    Když autobus odjel zadýchaně nadává: “ sákra zase ňákej f***ing driver, blody idiot, nemohl  chvíli počkat  ? Celý den v práci a pak nakonec ještě tohle, musím tu tvrdnout jako Y a čekat dalších osm minut. To jsou ale dnes řidiči.“