Blogy
Je krátce po poledni.Pomalu jedu po velmi rušné londýnské ulici dejme tomu Oxford Street. Na ulici tisícihlavý lidský mumraj a automobilový chaos. Oči na šťopkách, noha skoro stále na brzdě. V autobuse kolem dvacet pasažérů. Bočním pohledem zachytávám všechny nenadálé pohyby blízkých chodců. Ostražitost, ostražitost a ještě ostražitost. A najednou mladá dlouhovláska v černých brýlích s telefonem na uchu. Jak jinak.
ŘIDIČ
Čekám s autobusem na zastávce se široce otevřenými dveřmi. Mám ještě tři minuty a tak nechávám dost a dost času všem nastoupit i vystoupit a provětrat autobus.
Po první minutě nehnutého čekání se lidé v buse začínají ohlížet ke kabině proč se čeká.
Ve druhé minutě se začínají netrpělivě na sedadlech vrtět jakože by se už mohlo jet.