Čtyři svatby a jeden pohřeb

Myslim ze vetsina z vas zna tuhle Britskou komedii s Hughem Grantem a Andie MacDowell. Opravdu pekny film, ale kdyz si neco takoveho clovek zazije na vlastni kuzi tak to uz tak zabavne zdaleka neni. Bohuzel film a realita jsou dost jine.

Vsechny ctyri svatby v mem pribehu probehli v jeden den. Prvni byla svatba moji mamky a probehla jiz pred 39 lety 26.6.1971.

Druha svatba je moje vlastni, ktera probehla ve stejny den jen o tech 39 let pozdeji. Kdyz jsme zacali svatbu planovat a urcili si ze bude asi nekdy v cervnu, tak jsem s prekvapenim zjistil ze 26.6. vychazi na sobotu, takze jsme ji zacali planovat na tento termin abychom udelali radost moji mamce.

Ve stejnem terminu probehla i svatba kamaradky moji zeny, takze holky byli smutne ze si vzajemne na svatbu nemuzou zajit. A nakonec ctvrta svatba byla svatba moji sousedky ktera take vysla na stejny termin. Docela nahoda co rikate, kdyz vezmete v uvahu ze jen dve z tech 4 svateb byli zamerne planovane aby byli ve stejny termin, u ostatnich to byla cista nahoda, protoze jsme se to dozvedeli az kdyz byli vsechny ty svatby naplanovane.

Jsme oba dva v Anglii, ale svatbu jsme se rozhodli mit doma v Cechach, takze vicemene vsechno pripravovali rodice me zeny, hlavne jeji maminka. My dva jsme zaridili jiz o vanocich nejake urednosti u kterych jsme nutne museli byt, ale jinak jsme meli spise poradni ulohu, takze jsme sdelovali nase nazory vetsinou pres skype (jak ma co byt, komu co poslat a co zaridit a tak podobne).

Moje budouci zena odjela do cech jiz tyden predem aby si dosla na zkousky ke kadernikovy a kosmeticce. Ja jsem prijel jen den pred svatbou. Teda jen ze jsem "prijel" se nedalo rict, protoze jsem letel domu ve ctvrtek vecer a letadlo melo odletat v 8 hodin, ale kdyz jsem prijel na letiste tak jsem se dozvedel ze kvuli stavce ve Francii je narusena cela doprava nad Evropou, takze moje letadlo odleta az pul hodiny po pulnoci. No to nam ta svatba pekne zacina, jeste ze jsem neletel jen tesne pred svatbou, protoze to by moje snoubenka jiz docela vysilovala :-)

Kupodivu svatba se uz obesla bez dalsich neprijemnych prekvapeni. Prave naopak, vsechno slo jak na dratkach, maminka moji zeny to vsechno perfektne naplanovala, vsechno bylo takove prijemne a nenucene ze se to opravdu libilo i me ktery jinak moc nejake oficiality nemusi (ja bych byl pro svatbu jen na urade klidne uplne bez hostu). Vetsinou vam kazdy rekne ze si clovek obvykle uzije vice svatbu na ktere je jen jako host nez svatbu ktera je jeho vlastni, ale ja jsem si tu svoji opravdu vyborne uzil. Prijelo par lidi z Anglie, nejaci kamaradi z meho rodiste, dalsi kamaradi od moji zeny a nejvetsi prijemne prekvapeni bylo ze se tam neocekavane objevili i moji kamaradi se kteryma jsem tady nekolik let zil v sharehousu a uz se pred nejakou dobou rozhodli se vratit na Slovensko. Dohodli se ze me prekvapi, takze nedali vedet ze prijedou a objevili se az pred obradni sini a byla to takova neocekavana tresnicka na dortu.

Byli jsme vsichni opravdu moc stastni a po prodlouzenem vikendu jsme jeli zpatky do Anglie v ocekavani nasi svatebni cesty. Jiz delsi dobu jsme si planovali a zarizovali cestu do Kanady kam jsme meli odjet hned za tyden po svatbe. Naplanovali jsme si velky poznavaci vylet po Britske Kolumbii na cely mesic, s tim ze budeme poznavat narodni parky, zajimavosti a jen si tak krasne uzivat. Meli jsme nakoupene letenky, zajistene pujceni auta a i ubytovani na prvnich par dni ve Vancouveru (pozdeji jsme meli spat ve stanu v kempech).

Vsechno pripraveno na to abychom to svoje stesti mohli prozivat a uzivat.

Ale bohuzel jak se rika, aby byl zivot v rovnovaze tak clovek musi poznat i jeho stinnou stranku a kdyz je neco velmi pekne a v pohode tak se to musi vzapeti poradne posrat aby to cloveka vratilo zase zpatky na zem.
V sobotu rano jsme meli jet na letiste, ale ve ctvrtek vecer moje zena zvedla telefon se zpravou kterou nikdo nemohl ocekavat a neocekaval by ji jeste mnoho let. Zprava byla ze pred par hodinama zemrela jeji maminka. Sok se neda popsat obzvlast kdyz se odehraje v dobe kdy je clovek absolutne stastny.

Takze jsme nasi svatebni cestu zrusili, jeste jsem se pokusil zavolat na aerolinky jestli by neslo letenky nejak posunout, ale bohuzel s tim neslo nic jineho delat nez je nechat propadnout (cestovni pojisteni jiz priste urcite uzavreme) a misto vesele cesty do Kanady, nas cekala smutna cesta na pohreb do cech.
Jeste jsem se na chvili ukazal v praci a jeden muj spolupracovnik mi rikal  ze musim hlavne podrzet svoji zenu ze i o tom je manzelstvi, tak jsem mu rikal ze to je samozrejme, ale ze clovek neceka ze bude muset v takovem pripade podrzet zenu hned 5 dni po svatbe, na to se proste pripravit neda.

Kdyz jsem byl doma a utesoval jsem zenu, tak to na me tak nedopadlo, protoze jsem vedel ze musim byt silny abych podporil ji, takze jsem ani tak hodne nepodlehal smutku, ale kdyz jsem byl v praci a lidi mi kondolovali, tak to dohnalo i mne, ze mi plnokrat vstoupili slzy do oci.

Nakonec jsme nasi dovolenou travili v Cechach, abychom mohli byt s nasima rodinama a parkrat vyjeli na nejake vylety a trochu zapomneli na to trapeni. Jeste ted nam co se stalo obcas pripominaji znami kteri o tom nevedeli a tak jsou samozrejme zvedavi na nase zazitky z Kanady a my jim musime vysvetlovat ze jsme v Kanade nebyli, ale to neni vubec to kvuli cemu bychom mohli byt smutni, ze bychom daleko radeji nebyli vubec na zadne svatebni ceste jen kdyby se neodehralo to kvuli cemu jsme na ni nejeli.

Takze lidi budte radi ze jste radi, protoze stesti a spokojenost muze byt prebita udalostmi ktere nijak neovlivnite a uderi na vas v ten nejmene ocekavany okamzik.