Příběhy Horymíra

Žijeme. I když se tomu ani nechce věřit. Po dlouhatánské měsíční pauze je opět neděle dopoledne a já už zase konečně sedím u počítače a píšu o nás pro vás. Musím se přiznat, že jste mi, moji milí čtenáři, moc chyběli a omlouvám se vám i Davidovi za tohle zpoždění. Okřídlené rčení „Raději dvakrát vyh...

Je konec září a podzim už je definitivně tady. Sice přes den ještě svítí sluníčko a je docela teplo, ale v noci už je pěkně lezavo a navíc, tenhle týden skoro každou noc pršelo. Dnes s Eulálií trávíme naši poslední neděli v Londýně. Na první pohled se nijak neliší od těch ostatních. Nejdříve ranní l...

Kusé informace začínají prosakovat na povrch a původně velmi úzký okruh zasvěcených v podobě rodiny a nejbližších přátel se začíná nebezpečně rozrůstat. A tak teda přiznám barvu dřív, než se to dozvíte od někoho jiného. Pro spoustu lidí je to blesk z čistého nebe a buďte klidní, překvapilo to úplně ...

Čtvrtek 7.července roku 2005 začal jako každý všední den. Budík začal pípat přesně ve 4.45. Statečně jsem ho jako vždy zamáčkl a usnul, aby mě o osm minut později znovu probudilo další pípání, které mě přinutilo tak maximálně budík znovu zamáčknout. Tento proces se ještě několikrát zopakoval až do 5...

Tloustnu. A může za to Eulálie, protože mi zakazuje jíst sladké, tím pádem je mé tělo psychicky traumatizováno a pokaždé, když se dostane k něčemu sladkému, snaží se to maximálně využít a hned si začne tvořit zásoby. Sice je pravda, že pořád ještě nevypadám tak, jako jsem vypadal při nástupu na vojn...

Máme za sebou trošku náročnější týden, během něhož se vyřešilo několik dlouhodobých problémů, které se táhly, a konečně jsou za námi, a objevilo se několik dalších úkolů nebo spíše nových obzorů, se kterými se budeme v nejbližší době muset poprat. O čem že to vlastně mluvím ? No, to se asi velmi brz...

Květen roku 2005 nezadržitelně směřoval ke svému konci. Eulálie pilně studovala angličtinu ve škole a pokroky byly evidentní. Během tří měsíců intenzivního studia se její angličtina zlepšila mnohem víc, než kdykoli předtím. Samozřejmě jí velmi prospěl i sociální aspekt celé záležitosti, kterým byl i...

Už dva týdny mám strašnou, hroznou, neukojitelnou, příšernou chuť na domácí bábovku. Ne na ten průmyslovej humus z Lidlu, ale na opravdovou poctivou bábovku, kterou uměla moje babička a umí moje mamka. Už dávno Eulálie dostala od mamky recept a podrobné instrukce, jak docílit jemně mazlavého vnitřku...

Dnes je tak trochu speciální den. Proč ? No, nejenom proto, že je konec července, ale hlavně proto, že zítra to bude přesně dva roky, co jsme se s Eulálií jednoho letního dopoledne vykutáleli na Gatwicku z letadla a ze všech sil přepadli Velkou Británii. Poslední dobou jsme už párkrát společně medit...

Ze všeho nejdříve musím uvést na pravou míru jednu důležitou věc. Včera mě Elsa na bárbekjů u Libči upozornila, že neustále komolím její jméno, kdy ji vydávám za Elzu. Takže tímto se Else, i vám, čtenářům, omlouvám a slibuji, že si ode dneška budu vést rejstřík postav i s přesnými jmény, abych zabrá...