Gentleman

Tohle je takove male zamysleni jake maji lidi zpusoby a jak me prekvapuje ze podle me normalni chovani casto vzbuzuje udiv.
Myslim ze jsem byl jako malej velmi dobre vychovavanej, rodice davali velkej duraz na velmi dobre chovani. Takze jsem musel vzdy pekne poprosit, pak podekovat, mit uctu ke starym lidem, pomahat slabsim a tak podobne.

Tady se mi ale casto stane ze bez premysleni udelam neco co mi prijde v ramci meho vychovani, ale lidi okolo mne na to nejsou pripraveni.
Nejezdim casto v metru, ale drive jsem jezdit preci jenom vice. Nekolikrat kdyz jsem jel a sedel a pristoupila jasne tehotna zena, tak jsem automaticky vstal a pustil ji sednout. Mnohokrat se mi stalo ze zena byla neuveritelne prekvapena, dekovala mi a divala se na me jako na zjeveni (az mi to bylo skoro neprijemne), dokonce jeji partner ktery tam byl s ni mi prisel jeste podekovat kdyz vystupovali a ja jsem se mezitim posunul ve vagonu o kousek dale.

Dalsi takovou veci je kdyz je maminka s kocarem. Vidim ze stoji s tim kocarem pred schody a je mi jasne ze to sama bude zvladat tezko, takze automaticky pristoupim a zeptam se jestli chce pomoci a jeste pomalu nez staci odpovedet tak se sklanim abych ten kocar na jedne strane chytnul. Pravda pozdeji jsem si uvedomil ze v mistni spolecnosti bych mohl byt nekdy obvinen ze chci to dite ukrast a nebo ze jsem nejaky uchylak ci neco podobneho. nekdy by i vyraz prekvapeni na tvari nejake te zeny i tomu odpovidal. Ale nejak mi to prijde tak samozrejme ze mi to prijde na rozum az teprve kdyz uz ten kocar chytam :-)  Jednou se mi dokonce stalo ze takhle stala take jedna maminka, ja se ji nabidl ze ji pomuzu a kdyz jsme jiz nesli kocar v polovine schodiste tak se ukazalo ze ten poflakujici se typek s kalhotama spustenejma pod zadek je otec toho ditete ktereho nejak ani nenapadlo ze by svoji druzce mohl pomoci.

Tohle vsechno si ale vzdy rikam ze proste zrovna clovek narazi na lidi kteri jsou vlastne primitivy a tudiz o nejakem dobrem vychovani nemaji poneti. Ale v praci se mi take mnohokrat stalo ze my lidi rekli ze jsem nejaky pravy gentleman ze stare skoly.
Prijde mi normalni ze zene/slecne i stare dame podrzim dvere, pochvalim ji ze dneska vypada velmi pekne, kdyz vidim ze nase sekretarka pretahuje velikanskej kvetinac s palmou tak jako jedinej v kancelari vyskocim a vezmu ji to z ruky a takove podobne veci.
A to teda vsichni v kancelari jsou lide z vyssich kruhu, kazdej s vysokoskolskym vzdelanim a z ruznorodych koncu sveta (hlavne zapadni evropa), takze se neda rict ze by to byla otazka nejake narodnosti.

K napsani tohoto blogu me privedla dnesni prihoda, kdy slysim ze mikrovlnka kazde 2 minuty zapipa ze uz tam ma nekdo neco ohrateho. Kdyz uz to udelala po pate tak se zvednu protoze tyhle vysoke pipave zvuky nemam rad a rusi me od prace. Kdyz ji otevru tak zjistim ze je tam hrnek s cokoladou, tak ho vyndam kouknu po kancelari, ale nemam poneti koho by mohl byt. Az kdyz udelam par kroku ke stolu tak se zezadu ozve Italka Simona, ze se omlouva a ze je to jeji. Tak se obratim, udelam par kroku nazpatek a ten hrnek zase vezmu a donesu k jejimu stolu (stejne mam cestu skoro az tam). Ona mi dekuje, skoro se az cervena, muj manazer (z Belgie) rika, ze "Stan is the last gentleman in the company".  Tak jenom opet rikam ze mi to prijde naprosto bezne a ze jsem tak byl vychovan.

Co myslite, je to opravdu jinou vychovou u nas v cechach oproti zapadni evrope ?  Nebo proste takoveto chovani neni bezne ani v cechach a jsem opravdu takova vyjimka ?  Zajimave ovsem je ze to lidi velmi ocenuji, takze se jim takove chovani libi, ale mam pocit ze ho vidim velmi malo.

PS: komentare ze si moc fandim a ze se tu vychvaluju si nechte od cesty